Ne, opravdu nejsem borec, kterému se všechno daří, nemám vždycky dost peněz, nestíhám vše, co bych chtěla, nejsem pořád v pohodě a bez stresu, a dokonce ani nejsem vždycky sama se sebou spokojená. Rozhodně nemám klidný život s nenáročnou prací, pracuji denně více než deset hodin čistého času, často i o víkendu, někdy jsem tak unavená, že mám chuť zalézt do postele a vylézt pozítří, moji blízcí občas potřebují moji pomoc, nejsem vzorná matka, mající vždy tolik času pro své děti, kolik by bylo třeba….
Ale přesto: nehroutím se pod stresem z neudělané práce, náročných úkolů a zabijáckých termínů, neodbývám své blízké slovy „nemám čas“, nechodím po světě s uštvaným výrazem, nestěžuji si neustále na stres, množství práce a absolutní nedostatek času. Moje vrásky nejsou od mračení, ale od smíchu, i když byly a jsou chvíle, kdy mi do smíchu vůbec není.
Jak to? Mám totiž svůj život pod kontrolou. Pokud to alespoň trochu jde, já rozhoduji o tom, jakou důležitost věci mají a jestli je udělám hned nebo to počká anebo se na to vykašlu úplně. Naučila jsem se neřešit nedůležité věci. Je ověřený fakt, že spousta tzv. „informací“, které k nám denně doléhají, je balast, který k životu nepotřebujeme a pokud ho řešíme, sebere nám čas a energii a pokud je necháme plavat, nic se nestane. Odpočívám – ne moc často, zato důkladně. Dvě hodiny v sauně týdně jsou výborné na vyčištění hlavy a navíc zvýší obranyschopnost organismu před infekcemi a prochladnutím. Pořád mám něco, na co se těším – výlet, maturitní ples mého syna, nový skleník na zahradě, jaro (vrátí se teplo, sluníčko, ptáčci a vůně), vánoce (nepůjde se do práce), a spousta dalších věcí. Prožívám šťastné a spokojené chvíle - tulím se ke svému manželovi a mazlím se se svými psy. Je to strašně důležité, obranné protistresové bariéry přitom vyrostou o obrovský kus. Když můžu, pomáhám těm, kteří to potřebují. Ne proto, abych si splnila „dobrý skutek“, ale proto, že chci. Mám výborné kamarády. Nemyslím lidi, kteří se s vámi baví, ale takoví, kterým můžete o půlnoci zavolat, a oni vás neodkážou do míst, o kterých není slušné mluvit. Miluji své blízké jako sebe sama. Ne víc, ne míň, ale stejně. Občas trávím čas nicneděláním. Užívám si věci, které mám ráda. Nedělám věci, které mě otravují a pokud to jinak nejde, podívám se na ně jinak, např: za ten otravný úkol v práci mi přijde výplata anebo pokud uklidím, bude tu hezky a příjemně. Zjednodušuji si život – nenakládám okurky, ale koupím v obchodě takové, které nám chutnají. Nedělám všechno v domácnosti sama, ale zapojím rodinu. Otravné brblání vydržím, protože nemusím umývat nádobí. Netrávím zbytečně čas v supermarketu – chodím tam pouze se seznamem věcí, které je třeba koupit. Před vánoci negruntuji. Stejně je to jen na pár hodin - na konci Štědrého večera je bordel v obýváku i kuchyni. Lepšíje udělat to v klidu po vánocích. Příbuzné navštěvuji, když mám chuť.
Mít svůj život pod kontrolou neznamená udělat vše precizně a včas, přetrhnout se a mít dost času na sebe a své nejbližší, být úspěšný ve všem, co dělám a být absolutním pánem svého času. Znamená to žít v klidu a míru se sebou samým, což přináší schopnost vyrovnat se se svým okolím.