Pema Chödrön: Místa, která vás děsí
Esoterika.cz

Původně jsem podle děsivé obálky a jímavého názvu očekávala knihu, která pomůže s bojem proti úzkosti a strachu. Kniha, která poradí, co si počít s tou temnou nocí lidské duše. Podtitul zní „Návod, jak pěstovat odvahu v náročných situacích.“ Ano, takový návod to opravdu je, ale musím předeslat, možná trochu nerada, že jde o knihu pro náročnější čtenáře. Autorka je buddhistická mniška a tak celé toto pojetí odpovídá jaksi výše duchovně naladěnému člověku. Proniknout do tématu může každý, ale vyžaduje to trochu soustředění.

Naštěstí autorka ví, jak oživit umdlévající pozornost a hlavně aplikuje své učení do běžného života, což nějak zlidšťuje buddhismus i pro vystresovaného „civilizovaného“ člověka.

Nenajdete tu lehká řešení

Věru tu nenajdete lehká řešení pro své bolesti a obavy. S tím rozhodně nepočítejte. Není to komerčním a populárně naučným stylem napsaná kniha, jak jsem  zprvu očekávala.  Přesto ji netřeba vůbec zatracovat, protože až se může díky spoustě buddhistických slov a principů zdát těžká na čtení, je v ní mnoho jednodušších míst, ve kterých si čtenář oddechne a načerpá takovou tu obyčejnou lidskost. Tehdy jsem cítila, že v těch drobnostech nacházím opravdovou úlevu a že si mnohé určitě zapamatuju i dlouho poté, co tuto knihu odložím.

„Když uvolníme mysl a přestaneme bojovat, emoce námi mohou volně procházet, aniž by se zhmotnily a narůstaly."

Prožít otevřenost v zásadě znamená mít důvěru v to, že základní energie je ze své podstaty živá. Rozvíjíme v sobě důvěru dovolit jí, aby se vynořila, chvíli s námi pobyla a pak se odporoučela. Tato energie je dynamická, neuchopitelná a vždy ve stavu pohybu. Naše cvičení tedy spočívá nejprve v tom, že si všimneme, jak energii blokujeme nebo zmrazujeme, jak způsobujeme, že naše tělo a mysl ztuhne. Pak se cvičíme v tom, jak změknout, uvolnit se a otevřít vůči energii, aniž bychom interpretovali či soudili.“

Je to kniha, která je už pro někoho, kdo má nějaké základní znalosti o buddhismu, tomu se bude lépe číst a nebude v ní nacházet zcela neznámá slova, jako je třeba „bódhičitta“, což je vlastně stav bdělé mysli. A právě učit se tomuto stavu budete v celé této knize. Je proložena nejen onou teorií, ale autorka také často využívá příkladů ze své praxe, ze svého okolí a ze svého vlastního života, když se ona sama učila.

Zajímavé poznatky, blízké či vzdálené emoce

Co určitě zaujme, jsou některé pasáže, ve kterých probírá méně známé záležitosti nebo se na ně dívá jinými úhly pohledu. Blízcí nepřátelé pozitivních emocí, které se často prolínají a matou nás nebo pojednání o tom, jaké nastražené pasti na nás mohou mít ta přílišná pozitiva. Místa, která nás děsí je příjemným povídáním, které si velmi užijí zasvěcení a ti ostatní si ho užijí jako jedinečnou zkušenost po boku buddhistické kněžky a učitelky.  Píše velmi hebce, měkounce a to i ve chvíli, kdy se vrhne třeba do toho, jak prozkoumávat svou lenost.

Oj, to je ožehavé téma. Její učení si na sobě můžete ihned vyzkoušet v praxi, ale chce to trochu soustředění. Sice mnohé z cvičení se v bdělé přítomnosti můžete provádět ihned a celkem všude, ale měla jsem pocit, že pro hlubší zkoumání své duše (a třeba o té lenosti), je potřeba klidný den. Klidný čas a opravdu nálada na to se naladit až do nejhlubšího člověka uvnitř sebe samých.

Myslím,  že Pema Chödrön svůj úkol splnila. Ukázala principy vzniku strachů a těch temnějších lidských zvyků a charakterů, našich děsů uvnitř sebe samých a ukázala i cestu, jak se s nimi vypořádat. Jak je přivítat, nechat projít a pochopit. Jak se třeba vyvarovat agresivitě a výbuchům hněvu nebo naopak ublíženeckému stáhnutí se. Kdyby vám připadala kniha zprvu poněkud těžká na čtení, věřte, že po několika stránkách si lze zvyknout. Naladíte se na ten buddhisticky terapeutický styl a čtení už vám půjde do hlavy, a hlavně do srdce, už nějak samo.

O autorce:

Pema Chödrön je buddhistická mniška a jedna z předních žákyní Chögyama Trungpy Rinpočeho, jednoho z nejvlivnějších buddhistických učitelů 20. století. Po studiu na vysoké škole pracovala jako učitelka v Novém Mexiku a Kalifornii. V té době se seznámila s buddhismem. Má dvě děti a tři vnoučata.

V pětatřiceti letech potkala při cestě do francouzských Alp lámu Chime Rinpočeho, u kterého pak po několik let studovala. V roce 1974 se stala novickou a o sedm let později byla na žádost 16. karmapy Rangdžunga Rigpäy Dordžeho jako první Američanka v historii vysvěcena na buddhistickou mnišku.  Dnes působí jako představená a učitelka v klášteře Gampo Abbey na ostrově Cape Breton v kanadské provincii Nova Scotia, prvním tibetském klášteře určeném pro obyvatele Západu. Snaží se o další rozšíření řádové tradice v Severní Americe a pokračuje v sdílení myšlenek a učení buddhismu všech škol.

Kromě řádového života a předávání buddhistického učení se Pema Chödrön věnuje také psaní. Z mnoha duchovních knih, které napsala, vyšly zatím česky tituly Začni ta, kde jsi, Když ztrácíme půdu pod nohama a Jak meditovat.

Více o aktivitách Pemy Chödrön se dozvíte na stránkách pemachodronfoundation.org.

Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, www.synergiepublishing.com, 2015