Etapa meditace Jen asi desetina zasvěcenců přejde do této etapy. Důvodem je nejčastěji strach a nedostatek vůle. Mystické meditace jsou v podstatě krátkodobě extrémně rozšířeným vědomím. Spodní části osobnosti prožívají silné a neznámé procesy vyšších, což má výchovný, terapeutický i transformační význam. Podmínkou této etapy jsou alespoň zčásti vyčištěné a zharmonizované vztahy navenek i uvnitř osobnosti. Nevědomé části mentální úrovně mohou po určitou dobu blokovat vstup do vyšších stupňů. Některým nepročištěným a málo ochotným zasvěcencům dlouho nedovoluje božská dimenze přístup do Sebe. Mystická svatba se skládá z námluv, kdy zasvěcenec hovoří s božskou silou o otázkách Stvoření i člověka a ptá se na podmínky vstupu do Ní. Božská síla mu vysvětluje souvislosti jeho osobních problémů, nebo duchovní zákony, které často nejsou obsaženy v žádné knize, protože by mohly nezasvěcené poděsit. I na něj působí velmi silně, ale musí je přijmout, jsou již však ezoterické. Po další očistě jsou ohlášky, kdy začíná na krátkou dobu prociťovat božské, i když má ještě trochu strach z neznáma a ztráty ega. Nejprve se podle instrukcí nadvědomí Já připraví na meditaci a vstoupí do vyššího světa, nejprve jako pozorovatel, v dalších se již více ponoří do Boha. Není mu však povoleno zažít a vidět vše, co by chtěl. Začátky mystické svatby připomínají první pokusy s komunikací, chyběly mu zkušenosti a dopouštěl se chyb. Později se uvolní tak, že se více a více ponořuje do vyššího Já. Poznává nové, neznámé a ohromující bohatství božských světů, jež jsou jiné, daleko větší a dokonalejší, než si dosud myslel. Obsahují nekonečné množství možností jak žít. Zážitek vstupu do vědomí božské dimenze v této úvodní etapě připomínající božskou relaxaci přinášejí zasvěcenci poznání božské radostné lehkosti BYTÍ a silný pocit rychlého, dokonale jasného a ostrého vnímání Okamžiku jež je Věčností i posvátnou a dokonalou vznešenost, spojenou s hravou Tvořivostí. S úžasem prožívá nové, zcela lidem neznámé pocity, vize a skutečnosti. Vnímá Šíři Boha, jež je intenzivním Štěstím, Láskou a Harmonií. Pocit Naplnění silně ovlivňuje jeho pohled na stvořené i na jeho problémy. Ve vizích a pocitech neverbálně prožívá, jak božské stále hledá Své sebevyjádření, ještě větší Dokonalost, Lásku a Krásu, aby se přiblížilo k Absolutnu. Bůh věčně tančí nekonečným Stvořením. Ví, že prociťuje božské skrz hradbu svého ega. Jeho pocit je totiž daleko více komplexnější, bohatší a rozvinutější. Musel by se zcela očistit a pak by do Něj vstoupil úplně a to dosud není reálné. Každá zdařilá meditace způsobí rychlý posun duchovního vývoje. Dostává další schopnosti, zejména zlepšení komunikace s novými vyššími božskými silami a zvětšení intuice nad 50 procent. Zlepšuje se mu vnímání i v bdělém stavu. Velké a střední meditace jsou však tak energeticky náročné, takže do nich nemůže vstupovat tak často, jak by chtěl. Musí si přeorganizovat veškerou činnost, zejména omezit vnější činnosti. Otázky a omezuje na minimum, vše je zaměřeno na vnitřní harmonizaci. Mění se způsob soužití s božskými silami. V této kapitole výuky prožívá zasvěcenec jen instrukce nadvědomí, výklad snů, intuici a poznámky přátel. Reaguje na to, co přichází. Verbalizaci a myšlenky nahrazuje poslechem vybrané hudby a denně se ponořuje v meditaci do božské dimenze. Instrukcemi, vnitřním rozhovorem, vysokou intuicí a Jejich přímým jednáním dostávají čím dál víc místa jež Jim náleží. Blok ega je tím uvolněn. Pročištěnější zasvěcenci, více ovlivnění uměním, mají odlišné a mnohem bohatší ponory, kde se již dostávají z pozice pozorovatele do extáze, kde vše již mizí v Jednotě. Meditace jim dodávají energii. Ne vše probíhá bez problémů, mystika je náročná duchovní práce, nové procesy přicházejí zcela neočekávaně. Kromě těchto úžasných prožitků se v meditacích zasvěcenec může setkat i s psychoterapeutickými procesy podobnými regresím a s náročnými zkouškami. Zkoušky věrnosti a mystické smrti stále pokračují, některá období je zcela bez energie a komunikace. Ne všemi pokušeními projde bezchybně a nečekaně se znovu vracejí. Nesprávně provedené jednání může opravit, pokud jím ve vizualizaci situaci znovu a správně projde. Má často velkou únavu, která mu ztěžuje duchovní práci. Je těžké, ale nezbytné, mít i v takové situaci hrdou vznešenost. Rychlé odstranění únavy, jež má řadu důvodů, je téměř nemožné. Používá auditing ve formě zpovědi božským silám, probírají se všechny skryté motivy a vazby vnitřní i k druhým, poznává své nejskrytější motivy. Nadvědomí ho stále oslovuje a upozorňuje co nepochopil. Díky silné únavě si snadněji uvědomuje si svoje nedospělé myšlenky a očištění od nich mu přidává sil. Poznává, co všechno bude muset ještě změnit a objevuje se neochota a nejistota přijímat nové. Staré zvyky tvoří jeho staré já. Nové je jemnější, dokonalejší, ale neznámé a nezvyklé. Někteří zasvěcenci by rádi přidali nové schopnosti ke starým zvykům, ale jsou božskými silami všemožně upozorňováni na to, že Bůh není kombinací vyššího a nižšího. Stále vnímá nadvědomí Já, aby se nestalo, že by šel proti Jeho vůli. Stačí se na někoho podívat se zalíbením a už ho k sobě přitahuje a božské síly mu musí tento magický proces rušit a to odebírá energii oběma. Nejprve mu tento sklon zesílí, aby s ním mohl pracovat a pokud nechce, je k tomu přinucován. Vzdát se starých zvyků však bolí. Po rozběhu práce skupiny již někteří noví zasvěcenci neprocházejí postupně etapami komunikace, očisty a meditace, ale všemi současně. Je to velmi náročné, zejména pro karmicky silně zatížené. Všichni vyžadují častou a intenzivní pomoc zkušených členů. Duchovní vývoj tak lze ještě více urychlit. V případě extrémně silných terapeutických a mystických procesů však nějakou dobu nemohou docházet do zaměstnání. Pokud však utíkají před sebou a světem do meditací, jsou bolestivě odráženi zpět dořešit své problémy. Tím se jejich duchovní aktivita na nějakou přibrzdí a pak znovu dostane nový, reálnější přístup. Etapa stálého ponoru V nečekaných celonočních bdělých i snových mystických meditacích v hlubokém ponoru do božského do zasvěcence proudí silná vibrující energie doprovázená krátkými, ale silnými symboly, informacemi a psychoterapií. Toto přetváření zvyšuje stálý ponor do božského, ale způsobuje nestabilitu psychiky a únavu. Vnímá, že lidský svět je při prožívání božských světů tak vzdálen... Výběr meditační hudby mu určuje nadvědomí, s kterým výhradně pracuje (božský instruktor). Je také spojovacím článkem pro všechny ostatní božské síly. Komunikace je stále silná, i když ho kritizují, že je to snaha ega. Někdy proto nemá poslouchat žádnou hudbu ani se na nic neptat, protože ho to vyčerpává. Únava bohužel tlumí schopnost procítit božské. Zvyká si na zvláštní procesy svého nadvědomí Já, které bere jako přirozené, právě jako myšlení a dává mu hlavní slovo. Má setrvat v takovém ponoru, který je schopen stále udržet a pokud možno jen klidně vnímat. Je to symbol ukřižování. Nutná je trpělivost. V božském pocitu sleduje myšlenky, jež se objevují. Označují dosud nezpracované disharmonické oblasti kterými prochází. Uvědomuje si další skryté motivy svých činností i myšlení. Pokud se mu to podaří, vznikne klidná křišťálově čistá mysl s hlubším ponorem, což je symbol vzkříšení. Stále je kritizován za neochotou opustit staré a přijmout božské. Nerozmělňovat ho a spočívat v něm stále a vnímat Ho i když je vyčerpán. Je to těžké, protože bez energie se nedá vnímat ani rozhodovat. Odhalují se tak více jeho nedostatky v myšlenkách i zkouškách. Principem temné noci duše, jež se často vrací, je totiž práce zespoda. Když jsou problémy největší, nejintenzivněji se s nimi pracuje. Nesmí již příliš hovořit s nezasvěcenými. Problémem je i tragický pohled na ostatní lidi a jejich situaci, ze které téměř nemají východisko. Za netrpělivost k nim je božskými silami kritizován. Jeho odmítavý pohled na ostatní symbolizuje vnitřní svár starých a nových částí. Měl by opustit závislost na lidském myšlení a jednání. Pokud místo vnímání nového posílí starý sklon, kterého se nechce vzdát, zkouška se ukončí a božské síly specializované na nevědomé pročišťování začnou tuto překážku očišťovat. Proces ovšem způsobuje další únavu. Možnost rozmlouvat s božským mu není sice nikdy zcela znemožněna, ale kvalita života je zhoršená. Nikdy si nemyslel, že mystika je tak dlouhodobě náročná, i když znal knihy o temné noci duše. Zhoršuje to i stálá snaha o urychlování vývoje a touha po božském vnímání, jež zná jen z meditací. Má omezit své denní meditace, protože na ně má málo sil a nemůže je ani procítit. Rád by přijal nějakou jinou rychlou metodu, jež vytváří méně únavy, ale není bohužel reálná. Nemá často nic psát, číst nebo si chtít zapamatovat, ale reagovat jen na aktuální situaci. Může se více zabývat uměleckou činností či přírodou což ho harmonizuje. Má v sobě oživit božskou lásku jež prochází všemi dimenzemi. Zjistil, jak je v něm zablokovaná. Po několika marných pokusech se mu Ji zčásti podaří uvolnit ze sevření vědomím i nadvědomím, které mají zcela jiné přístupy. Nechá jejím zvláštním způsobem postupně ovlivnit i své vyšší stupně, aby si zlepšil podíl dobra a zvýšil harmonii hierarchie. Po krůčcích se mu zvyšuje duchovní úroveň. Už těžko může udělat vážnou chybu, božské by tomu ihned zabránilo. V některých kapitolách se mu zvyšuje energie. Může silněji vnímat božské a pracovat s ním, ale současně se zesílily některé problémy. Větší sklon ke spěchu mu také ruší ponor do božského a zhoršuje kvalitu života. Je připoután k egu a zanáší ho do meditace. Má se naučit žít v bohu, je tam potřeba jinak jednat, ne jak je zvyklý. Postupným odbouráváním bloků se zviditelňuje nevědomí a zasvěcenec s překvapením zjišťuje, co vše se v něm děje, o mnoha sklonech vůbec nevěděl. Ve snech a instrukcích od nadvědomí, jež ho stále oslovuje, je stále upozorňován na to, co je třeba změnit. Musí proto opustit mnoho zvyků a to často bolí. Pak se vše zopakuje, protože božské vnímání nemůže dostat nepročištěná osobnost. Jinak se dívá i na vnější, často disharmonické děje, protože ví, že nastavují zrcadlo vnitřním procesům. Při správném přístupu je vnímá jako psychoterapii s podobným významem jako hypnotické regrese. Vše tak pomáhá jeho duchovnímu rozvoji. Není vždy ochoten se změnit, chce zůstávat ve známém omezeném světě daleko od Boha, kterého se trochu bojí a to jeho vývoj brzdí. Jedinou cestou je otevřít se a přijmout božské a nechat Ho jednat, i když Ho necítí tak silně jako při meditaci. Rostou nároky na jeho životní styl včetně všech druhů projevu, dokonce i kultury bydlení, hygieny a oblékání. Jsou mu postupně omezovány druhy masa, jež může jíst. Vše totiž symbolizuje psychiku člověka. Učí se prožívat život stejně citlivě jako meditaci. V meditacích jde již do vyšších dimenzích, déle a hlouběji než dříve. Pokud projde přípravou a zkouškami, zvětšuje se mu po několika skocích nahoru a dolů trvalý ponor do božského během dne. Proces je podobný navázání kontaktu s novou božskou silou, kde chvíli trvá, než je přístupná stále a bez zvláštního soustředění. V jeho osobnosti se čím dál více objevují božské atributy. Při stálém ponoru od 35 procent téměř mizí lidské pocity strachu, stresu a nenávisti. Stálý nadhled je samozřejmostí. Nikdo ho již nemůže urazit, je klidný a radostný, i když nemá tak dokonalé vnímání jako v meditaci. Další zvyšování již jde pomaleji, zbylé nedostatky se musí postupně odžívat. Čtyřicetiprocentní stálý ponor je již velmi zřetelný a překročením padesáti procent je již absorbován pocitem hrdé vznešenosti boha. Je klidný, až později přichází dynamicky vířivý s pocity a vizemi. Také nemá plné schopnosti vnímání jako v meditaci, protože by ho to zahltilo. Má však radost, že se mu daří zvládat tempo duchovní výuky. Postupně se na stále delší dobu spontánně zastavuje myšlení v rozšířeném vědomí a zůstává jen tiché vnímání a volné jednání. Dynamický ponor se vyvíjí směrem ke složitějším a dokonalejším proudům pocitů a vizí. |