Zdá se vám tato otázka málo duchovní? Kdepak. Jen otvírá otázku významu nemocí. Je nemoc nehoda nebo něco jiného?
Za nehodu či náhodu se rádi schováváme, ale z filozofie i vědy vyplývá, že vše je zákonité a náhoda je jen jiné označení pro nevědomost. Mnoho autorů, i lékařsky vzdělaných, přichází s novým, avšak dosti nepopulárním názorem, že rozlišovat psychosomatické a nepsychosomatické nemoci je nesmysl. Každá nemoc je ovlivněna psychikou, dokonce je jejím symbolem, tedy informací o ní.
Z toho ovšem nemají radost ani pacienti, ani farmaceutické firmy. Je to však důvodem, proč se lidé některých zemí dožívají méně let než jinde, platí to i pro Čechy. Právě proto fungují různé podivné léčitelské metody, odsuzované a přijímané stejně jako ve středověku…
Jak je to s brýlemi? Například dr.Dethlefsen v knize Nemoc jako cesta píše, že krátkozrakost je symbol toho, že se nedíváme příliš do budoucna, nejsme vizionáři, staráme se jen co je teď a tady. Lidově se přece říká vidí si jen na špičku nosu, že? Naopak dalekozrakost je zahledění se do budoucna, do ideí, filozofie, duchovnosti a opomíjení potřeb přízemního lidského života.
Správné je brýle vůbec nepotřebovat, mít vše vyvážené. Nesnažte se oči nějak ovlivnit, to nejde. Jen informace, na kterou tímto způsobem přijdete, je již sama o sobě léčením. Kdo to vlastně způsobil?
Karmická božská síla, vládkyně našeho osudu a vývoje, známá jako Nadjá. Nejdříve nám ukazuje připomínky ve snech, pak v nemocech, nebo zasáhne přímo do osudu. Vše je symbol něčeho, ale i my vlastně neděláme nic jiného než vytváříme symboly sebe sama, stačí si všímat. Vždyť nemoc je jako myšlenka.
Psychologie i sociologie by mohla udělat zajímavý výzkum. V dotazníku by se zeptali respondentů, jaké brýle používají a k tomu by dali pár otázek. Výsledky by byly jistě zajímavé:
Na závěr je nutno říci, že ne všechny archetypy psychiky mají stejný symbol nemoci, ani nemoc nemusí jen jeden význam. Ti co špatně vidí často nechtějí vidět "nahou" pravdu o sebe a světě.