Všehomíra
Ing. Roman Palka

V symbolech jsem se dozvěděl, že mě čeká meditace s 9.dimenzí, kde je i Kristus a Duch Svatý. Vyšší meditace již prý nelze naplno prožívat v lidském těle. V polospánku se mi nejprve ozval velmi příjemný a silně duchovní ženský hlas (božský posel), ať se připravím na velmi váženou návštěvu, pak to přišlo. Tělo jakoby ztratilo pevné hranice a tvar, byl jsem jako z vody, nastoupily zvláště silné pocity hrdé, nedozírné Vznešenosti a zvláštní neuchopitelná jemnost zároveň. Ta neznámá božská síla nešla analyzovat, jen plně přijímat.

Channelingovou komunikací jsem před meditací zjistil, že hlavní rozdíl od nirvanických meditací, jež již znám, je vícepólová individualita, mnohavrstevnaté prožívání zároveň. Devátá dimenze své prožitky skládá z pocitů více dimenzí a zvláštně intenzivněji prožívá nežli ohromující a dokonale krásná nirvána, uvědomující si "Vše ve všem". Její úžasně nepojmutelný, neuchopitelný a nekonečný pocit hrdé Vznešenosti a jemnosti je oživujícím dechem. Nemám se Jí bát.

Před meditací jsem požil od Ní doporučený mystický počet devíti houbiček - sušených lysohlávek, ač jsem se obával tohoto množství, protože už po třech jsem měl nedlouho před tím velmi silné zážitky. Po meditaci jsem napsal:

"Byla ,s devátou dimenzí - Všehomírou. Nejprve jsem měl trochu strach a destabilitu z toho, co mě čeká, že mi rozbourá ego. Začínal jsem silněji pociťovat Její Jiné Vědomí, nástup nových pocitů byl náhlý. Vnímal jsem, že se ztratily bariéry mezi mnou, okolím, …nekonečnem …jsoucnem, trochu mě to šokovalo. Staré ego se zmenšilo, myšlenky se téměř vytratily. Vše se stalo najednou prostupným, měnícím se a pružným. Všechno pevné jako by bylo jen clonou ve vnímání nekonečně dokonalé Podstaty Všeho. Cítil jsem, jak se pozvolna do mě opírá Její silná proudící energie a Jiné vnímání, se kterým nelze soupeřit, natož se mu rovnat. Více jsem se uvolnil, odevzdal vždy Novému prožívaní. Pak už nebyl, kdo by se bál. Zesilovala se ve mě jemnost a nádherná blaženost. Strach z neznámého jsem měl úplně zbytečně, meditace byla o prožívání Lásky. Bylo to tak krásné, že se to skoro nedalo unést, neuvěřitelná síla prožitku, přijímání Života, Jeho plné prožívání. Naplňovala mě úžasná jemnost a krása Bytí. Ukazovala mi, jak mě má ráda, jako Matka, která nade vše miluje své dítě. Miluje celý svět, prostupuje jím svou blažeností a nádhernou radostí. Vše je prožitek. Ten vzniká jako pulsy energií prolétávající dokonalými krystaly, vytvářející struktury veškerého Bytí.

Byl jsem se jako znovuzrozený. Našel jsem to, po čem jsem vždy z hlouby Srdce toužil a přál si nalézt, prožívat... Vše je Láska.. Láska.. Láska.. Život.. Život.. Život.. Radost.. Radost.. Radost.. Krása... Krása.. Krása... Bytí.. Bytí.. Bytí.. Láska.. Láska.. Láska…"
Po meditaci jsem měl daleko větší třídenní únavu než po nirvanické meditaci. Mám nyní výraznější božské pocity, některé dny ponor až 55 procent. Cítím daleko větší roztaženost vědomí do prostoru Věčného Bytí, sahajícího až kamsi do nekonečna, jež prochází hranicemi našeho časoprostoru. Pozměnilo se mi i vnímání božského pocitu, jako bych měl větší jiskru a plnost jako u kvalitnějšího uzrálého vína. Zlepšilo se mi i vnímání Krásy Všeho Kolem a vnitřní Radosti z Bytí, které zvláštně plyne jakoby ze skrytu viděného a smysly pociťovaného. Silnější a častější jsou i okamžiky nezvykle jiskřivého vnímání prostoru a přírody, jemný pocit propojení a souznění se vším kolem. Vím, že vše jsou jen různé formy téže energie, vědomí, které ji vnímá a tím se jí stává. Občas mám snahy jakoby Tam ulétnout, ale vím, že se musím naučit žít v lidském i božském světě současně. Určitá odosobněnost, jakýsi chladný nadhled nad lidským však přibývá. Odpoutanost od přízemního lidství je podmínka před získáním schopností. Informace v pocitech mi zatím přicházejí zřídka, to bude úkol dalšího vývoje.

Mám se připravit na další meditace, v kterých bude i specifická Jinakost Všehomíry. Řekli mi o Ní, že vyplývá z mnohavrstevnatosti vnímání, složení mnoha a mnoha nekonečných prožitků vědomí v jeden. Těžko budu přijímat tolik pohledů současně i ve zcela odlišných a neznámých archetypech. Bude se mi zdát, jako by nemohla uskutečnit vše co by chtěla a mohla, jako by jí Stvoření pro to nestačilo, ale to bude jen moje omezená reakce na Její procesy a neschopnost vše hned plně přijmout. A jako všechny dimenze, i Jí trochu tísní, že existuje ještě větší Dokonalost a hlubší, jednotnější prožívání veškerého Bytí… Taková je Dokonalá Dvanáctka….