Monology - O guruovi
Jaromír Nemastil

Je už skoro půlnoc.
Nevím proč,
ale dnes ani jedna pouliční lucerna nesvítí.
Otevřeným oknem ke mně do pokoje
proniká tma
a
omamná vůně rozkvetlých šeříků.

Co je to vlastně tma?
Tma je nepřítomnost světla.
Neodstraníš ji, nedá se uchopit, nedá se zahnat,
ale stačí jen rozsvítit malou lampičku,
třeba tu co máš na nočním stolku u postele
a tma nadobro zmizí,
neznámo kam.
Ne, nemusíš ji rozsvěcovat
jen klidně lež a poslouchej můj dnešní monolog.
Problém světla a tmy mě totiž připomněl
téma guruů.

Ptáš se,
kdo to je guru?
Toto sanskrtské slovo by se dalo nejlépe přeložit jako učitel.
Představuje toho,
který vede žáka ze tmy nevědomosti - GU
ke světlu poznání - RU.

Tvým prvním guruem byla Tvá maminka,
která Tě jako první naučila spoustě užitečných věcí.
Učila Tě jíst příborem, hrát si s hračkami
a s její pomocí jsi zvládla první krůčky.
Svou láskou k Tobě Tě učila
mít ráda druhé lidi, přírodu a zvířata,
vždyť jste jich doma měli vždy požehnaně.
Tvým druhým guruem byl Tvůj tatínek.
Učil Tě si hrát s míčem, pouštět draka a jezdit na kole.
Vedl Tě k vytrvalosti, důslednosti, lásce k práci
a učil Tě jak překonávat křivdy a ubližování,
kterých se Ti někdy dostávalo od Tvých vrstevníků.
Pak přišla řada dalších.
Tvoji prarodiče, kteří se Tě snažili naučit všemu,
co naučili své děti,
i tomu, co je naučit nestačili.
Pak následovali Tvoji kamarádi a kamarádky.
I od těch si se naučila spoustu věcí.
Tvým guruuem byl i elektrikář,
který Tě kdysi naučil vyměňovat pojistky.
Velikou zásluhu na tom, co si se v životě naučila,
mají samozřejmě i Tvoji učitelé ze školy.

Největší význam ve Tvém životě
měli vždy takoví učitelé,
kteří Tě vedli k samostatnosti a k tomu,
abys věci vyzkoušela a prožila sama.
Převzaté vědomosti druhých pro Tvůj vnitřní vývoj
nemají nikdy velký význam.

Jak člověk stárne,
stále více se zamýšlí nad základními otázkami své existence,
jako jsou například:

Co jsem já?
Jaký byl důvod, že jsem se narodil?
Jaký je smysl mého života?
Co mám dělat, abych svůj život co nejlépe naplnil?
Je možné z života odstranit utrpení?
Jak mohu pomoci lidem, kteří trpí?
Je možné být trvale šťastným?
Existuje opravdová a nezištná láska?
Jak nejlépe vychovat své děti?
Existuje osud, karma?
Mohu ji změnit?
Mohu změnit svůj charakter?
Co je po smrti a kam odcházíme?
Existuje vůbec nějaký Bůh?
Co to je osvícení?
Jak se mohu stát osvíceným?

Touhou po zodpovězení těchto otázek
se již člověk stává hledajícím.
Nezdá se mi vhodné mluvit o duchovním hledání,
protože bychom v našem životě neměli věci rozdělovat
na duchovní a světské.
Jakoby duchovním měla být jen nedělní návštěva kostela
nebo četba Bhagavadgíty,
případně meditace někde v ústraní.
Mnohým se proto bude zdát neduchovní
moje cesta do rozkvetlé přírody, abych Ti natrhal kytičku fialek,
sledování sýkorek koupajících se v zapomenuté lesní studánce
nebo moje poslouchání lesního potoka.
Přitom se Ti může stát,
že právě při této činnosti zažiješ dotek Pravdy.

Takový člověk začne hledat všude.
Kupuje si knihy, vede debaty s podobně hledajícími
a navštěvuje přednášky lidí,
kteří o sobě tvrdí,
že právě oni vědí, jaká je odpověď na jeho otázku.
Setkává se s lidmi, kteří asi skutečně mají zkušenost,
ve věcech,
o kterých přednášejí,
ale bohužel dost často i s různými šarlatány a s takzvanými "duchovědci",
kteří mohou v hlavě hledajícího nadělat ještě větší zmatek,
něž jaký tam má.

Řada skutečných učitelů působí veřejně
a mají kolem sebe spoustu svých žáků.
Jsou však také skrytí učitelé
mající jen své přátele,
kteří Ti ale pomohou pokud o to projevíš zájem.
Neboj se, bude-li potřeba abys takového učitele potkala,
určitě se sním setkáš.

Asi by ses mi teď zeptala,
jak máš tedy poznat toho skutečného učitele?

Pamatuj si,
že ne každý skutěčný učitel je pro Tebe ten pravý.
Toho svého poznáš především svým srdcem,
jen se musíš otevřít a umět naslouchat.
Skutečný učitel bude většinou úplně obyčejný a nenápadný.
Úroveň jeho vlastního poznání poznáš podle
jasu v jeho očích,
podle hloubky jeho nesobeckosti
a podle toho,
kolik mu ještě zbývá osobních přání.
Poznáš ho také podle neosobní lásky a soucitu,
kteřé kolem sebe šíří.

V jeho blízkosti budeš zažívat podivné
průzračné ticho.

Každý učitel může dát žákovi jen takové rady,
které vycházejí z jeho osobních zkušeností.
Zpočátku bude trpělivě odpovídat na žákovy otázky,
později ho bude vést k tomu,
aby o všech sdělovaných pravdách pochyboval
a sám se o nich přesvědčoval.
Jen tím žák vnitřně roste.
Takový učitel má dar
pospojovat osobní zkušenosti žáka do mozaiky tak,
že žák sám pochopí jejich nejhlubší význam.

Ve světě však existují učitelé,
kteří mají spoustu žáků a přitom vůbec nepromluví.
Co tedy vlastně takový učitel žákovi předává?
Vnitřní světlo,
ne to není fráze.
Je to jako když v temnotě žákovy mysli zazáří na chvíli jasné světlo.
Toto světlo je schopné zahnat všechny jeho obavy,
pochybnosti a strachy
a vystřídat je hlubokým a živým Tichem.
Pokud ho žák dokáže sledovat,
jednoho dne zažije Pravdu, Osvícení.
Potom dostane odpověď na všechny své otázky.

Učitel je tedy ten,
který Ti prstem ukazuje cestu,
ale vykročit musíš sama.

Učitel nikdy nesmí žáka nutit,
aby slepě převzal nějaké neotřesitelné dogma
nebo aby byl na něm trvale závislý.
Musí ho vést naopak k samostatnosti,
aby jednou žádného učitele v těle nepotřeboval.
Pomáhá žákovi na jeho cestě se zorientovat
a zbavit se všech osobních návyků,
které mu brání pochopit
skutečnost přítomného okamžiku.
Někdy to může být tvrdá a bolestná destrukce
jím po dlouhá léta budovaného světa,
kterého se obyčejně žák nechce vzdát.
Bude-li mít žák na cestě problémy,
skutečný učitel bude vždy stát poblíž,
aby mu pomohl.

Říká se, že když si takto takový učitel vezme někoho za žáka,
spojí se jejich karma tak,
že se vždy inkarnuje společně se žákem,
dokud žák nedojde k osvícení.
Učitel sám nemusí být bezprostředně
bytost osvícená.
Každý učitel však může žákovi pomoci jen k takové úrovni,
na které je on sám.

Kdy se Ti takový pravý učitel objeví?
Až budeš vnitřně připravena.
Nejdříve se musí objevit Tvá upřímná touha po takovém hledání.
Věř mi, pak se učitel určitě objeví
a nemusí být vůbec exotický.
Nebude ani tvrdit,
že Tvým učitelem,
ale jeho přítomnost Ti bude příjemná a budeš cítit,
že Ti dává odpovědi a rady,
které právě teď potřebuješ.
Možná, že časem učitele změníš,
protože Ti už nebude mít co nového nabídnout.
To vůbec nevadí.
Budete dále dobrými přáteli a budete se třeba navštěvovat.

Jednoho dne pocítíš
kontakt se svou vnitřní podstatou,
která se stane Tvým posledním a skutečným rádcem a učitelem.
Dialog bude probíhat prostřednictvím stále se prohlubující intuice.
Absolutno většinou musí zpočátku použít učitele v těle,
aby byl žák dostatečně osloven.
Pak se stanou pro Tebe všichni Tvoji učitelé v těle zbytečnými.
Stále si ale budou zasluhovat Tvé hluboké úcty za to,
co pro Tebe kdysi udělali.

Jednou, až lásko dojdeš k Osvícení, zjistíš,
že nikdy nebylo žádného žáka
ani žádného učitele.
Byla je jedna jediná a nekonečná Skutečnost,
která hledala a našla
sama sebe.

Je už skoro půlnoc.
Nevím proč,
ale dnes ani jedna pouliční lucerna nesvítí.
Otevřeným oknem ke mně do pokoje
proniká tma
a
omamná vůně rozkvetlých šeříků.

Co je to vlastně tma?
Tma je nepřítomnost světla.