Dobrý zrak bez brýlí VII. - Jak provádět léčení
František Vícha

Každá hodnota, kterou je nutno vytvořit, si vyžaduje určitou námahu. Výjimkou z tohoto pravidla není ani úsilí o získání normálního dobrého zraku.

Svůj denní režim si musíme upravit tak, abychom byli schopni provádět všechny předepsané cviky. Odměnou má být navrácení dobrého zraku. Brýle pak budeme moci založit mezi své osobní památky a kuriozity na ukázku přátelům, že jsme zvítězili nad svou fyzickou neschopností.

Prvním požadavkem v léčbě je důvěra v účinnost léčebného postupu. Příručka H. Benjamina by nikdy nebyla napsána, kdyby se autor nedostal do kontaktu s metodami Dr. Batese, jejichž pomocí získal východisko z perspektivy totální slepoty - měl již dvacet dioptrií. Batesovou metodou si pomohl tak, že mohl vystačit bez brýlí. To vše v situaci, kdy klasická lékařská věda už pro něho nemohla učinit nic.

Výsledky léčby, jejíž účinnost je doložena na mnoha místech světa, závisí na závažnosti vady nebo choroby, jejím trvání, individuálním temperamentu člověka i na svědomitosti, s jakou se bude léčbě věnovat.

Mějme stále na mysli, že jakmile jednou brýle odložíme, nesmíme oči přetěžovat. Zdraví očí obnovíme nejen pomocí cviků této knihy, ale i vyvarováním se duševního i fyzického přepětí během pracovního dne. Jinak bude léčba pomalá, v určitých případech se může i zcela zastavit.

Několik příkladů chorobopisu

Krátkozrakost (myopie)

Dvacetišestiletá učitelka trpěla krátkozrakostí, nosila brýle od svých deseti let a během dalších let je stále měnila za silnější. Byla značně nervózní, ustavičně rozzlobená, náladová a měla sklon k "dennímu snění". Její strava byla příliš bohatá na škroboviny, cukr a proteiny a měla nedostatek minerálů a vitamínů. Svaly na hřbetě a krku měla staženy důsledkem souvislého napětí nervového systému. Brýle nosila šestnáct let.

Byla jí doporučena úprava stravy a duševní relaxace. Brýle nosila jen do práce a doma si zvykala bez nich. Každé ráno prováděla 5 minut cviky na uvolňování krku. Kdykoliv se myla, vždy si oplachovala oči studenou vodou.

Během poledne si našla čas na dvacetiminutové "uvolňování dlaněmi" a 10 minut na "houpání". Každý večer po práci prováděla další půlhodinové "uvolňování dlaněmi" a 10 minut "houpání". Svou paměť stejně jako představivost kultivovala díváním se na slova a písmena (bez brýlí ovšem) a představovala si je se zavřenýma očima.

Zpočátku četla bez brýlí 15 minut denně, tuto dobu brzy prodloužila až na jednu hodinu, později na dvě hodiny. Přitom nezapomínala na mrkání a oči nechávala odpočívat po každých pěti řádcích. Při čtení postupně držela knihu stále ve větší vzdálenosti od očí, aby je přinutila k prodloužení jejich ohniska. Během četby se zastavovala, aby procvičovala svou centrální fixaci představováním si písmen ve slově jasněji než zbytek slova. Se zavřenýma očima si představovala v paměti písmena a zbytek slova nechávala vymizet. Pak znovu otevírala oči a postup několikrát opakovala. Oční svaly procvičovala ve vlaku při cestě do práce každé ráno. Kdykoliv k tomu byla příležitost, nechávala na zavřené oči dopadat sluneční paprsky, vždy po dobu 10-ti minut.

Zrak se jí zlepšoval tak rychle, že již mohla chodit po ulici zcela bez brýlí. Ve škole používala brýle slabší a nakonec je odložila docela.

Dalekozrakost

Čtrnáctiletý hoch byl dalekozraký následkem komplikací při léčení spály ortodoxním léčebným postupem. Brýle nosil šest let.

Rodiče ho převedli na přírodní léčbu. Cvičil krk každý večer a ráno, oči si oplachoval studenou vodou. Brýle nosil už jen ve škole. Na zbytek dne je mohl odložit. Když svítilo slunce, vystavoval mu vždy na 10 minut zavřené oči. Ráno a večer prováděl 15 minut "uvolňování dlaněmi" a procvičoval oční svaly. Každý večer četl z knihy tak nablízko, jak jen mohl vidět bez námahy, po každých pěti řádcích nechával oči odpočívat, mrkal pravidelně a regulovaně po celou dobu a bez námahy. Zjistil, že takto může číst dost dlouhou dobu a postupně byl schopen číst už i z normální vzdálenosti (tj. asi 35-40 cm). Po několika měsících přestal nosit brýle i ve škole. Neustále však nechával oči odpočívat, aby se neunavily a byly stále uvolněné. Za pár dalších týdnů se zrak vrátil k normálu.

Astigmatismus

Třicetiletý úředník nosil brýle deset let. Jeho neduh je způsobován nestejným tahem svalů, které obklopují oční bulvu a dále je důsledkem nesprávné životosprávy. Jeho situace je zhoršována prací za umělého osvětlení. Ucpané a stažené svaly jsou souvisle napjaty. Nošením brýlí se jeho oči ještě zhoršují. Stále je musí měnit za silnější.

Byla mu doporučena pročišťovací dieta a cvičení očních svalů. Podle pokynů, uváděných v této příručce, reviduje svou životosprávu. Denně třikrát po dobu 10-ti minut provádí "uvolňování dlaněmi" a cvičí oční svaly. Provádí rovněž cvičení krku - ráno i večer, oči si často oplachuje studenou vodou. Doma brýle odkládá.

Oči povzbuzuje čtením bez brýlí, pravidelně mrká, pravidelně odpočívá. Zlepšuje svou paměť a představivost díváním se na písmena, představuje si je při zavřených očích. Tímto způsobem se mu zrak rychle zlepšuje a zakrátko je s to pracovat několik hodin denně bez brýlí. Postupně se mu zrak upravil natolik, že viděl normálně.

Vetchozrakost (stařecká dalekozrakost)

Čtyřiapadesátiletý obchodník brýle nikdy nenosil. Stav zraku mu však vadí v práci. Jeho potíže jsou způsobovány nesprávnou výživou - konzumuje hlavně proteiny a pečivo (salám a housku) a k tomu pije kávu a kouří.

Byla mu doporučena změna stravy, cvičení a úprava životosprávy. Dvakrát denně prováděl po 15-ti minutách "uvolňování dlaněmi" a pak procvičoval oční svaly. Na to četl noviny tak zblízka, jak jen dokázal bez napětí. Nezapomínal na mrkání. Prodlužoval dobu čtení podle toho, jak se mu zrak zlepšoval. Ráno i večer procvičoval krk, oči si oplachoval studenou vodou několikrát denně. Po třech týdnech od začátku léčby se mu vrátil zrak téměř do normálního stavu. Po dalších několika týdnech byl již zcela uzdraven.

Šilhavost

Sedmiletá Molly měla na levém oku vnitřní šilhavost, jako následek léčby dětské paralýzy obvyklým lékařským způsobem, při němž svaly oka částečně atrofovaly. Strava jí byla upravena na ovoce a saláty, absolvovala kurs se cvičením páteře. Tento postup spolu s častým zastiňováním zdravého pravého oka umožňoval, aby se více zatěžovalo slabší oko, a stal se téměř zázrak.

Dvakrát denně musela provádět uvolňování dlaněmi, procvičovala oční svaly a byla vedena k tomu, aby četla levým okem tolik, co jen bylo v jejích silách (s častými odpočinky). S chorým okem se prováděly rozmanité cviky se zastiňováním pravého oka. Cviky se skládaly z pohledu na pero, které bylo drženo před okem a pohybovalo se jím, hlavně směrem doprava, aby se oko vychylovalo na vnější stranu co možná nejdále. Tento cvik se prováděl jednu až dvě minuty každý den. Perem se pohybovalo dozadu a dopředu, zvláště ve směru opačném než bylo šilhání. Pacientka jej musela pečlivě sledovat.

Po dvou měsících od začátku léčení se postižené oko zcela spravilo a o hodně lepší než dříve bylo i celkové zdraví dívky.

Šedý zákal

Padesátišestiletá paní trpěla šedým zákalem v obou očích. Čekalo se, jak tomu bývá při klasické léčbě zvykem, až šedý zákal "dozraje", aby mohl být odstraněn operací.

Mezitím se paní doslechla o přírodní léčbě a rozhodla se učinit pokus, zda je možné se této operaci vyhnout.

Příčina šedého zákalu je v zanášení čočky odpadovými produkty, které vznikají při špatném metabolismu. Šedý zákal je příznakem toho, že tělo je přeplněno jedy, které jsou akumulovány obvyklými cestami, a to závadnou životosprávou a špatným vyměšováním.

Paní proto přešla na velmi přísnou přírodní stravu, dbala pečlivě na každodenní pročišťování střev a bylo jí doporučeno ošetření páteře.

S ohledem na její zrak měla provádět dvakrát denně uvolňování dlaněmi, po kterém následovalo cvičení očních svalů, ráno a večer prováděla krční cviky. Oči si často oplachovala studenou vodou a vystavovala je slunci, kdykoliv to bylo možné, vždy 10 minut dvakrát denně. V průběhu měsíce zjistila, že se jí zrak zlepšuje, právě tak i její celkový zdravotní stav, takže mohla rozšířit množství očních cviků. Každý den četla, procvičovala paměť, představivost a centrální fixování. Těšilo ji, že se jí zrak ustavičně zlepšoval.

Po šesti měsících se ukázalo, že přírodní léčba jí nejenže zcela napravila zrak, dodala jí také novou chuť k životu celkovým zlepšením zdravotního stavu.

Zvláštní poznámka

Výše uváděné příklady představují obvyklý druh zrakových vad a vyskytují se všeobecně. Je nutné si však uvědomit, že nejen pro ně je vhodná přírodní léčba. Pomocí těchto metod lze napravovat i mnoho jiných očních vad, mimo barvoslepost, noční slepotu, oční kmitání (mystagmus) a tupozrakost. V těchto případech jsou zde výše uváděné metody neúčinné.

Odlupování sítnice

Tento neduh může vzniknout nárazem, nehodou nebo jako důsledek extrémní krátkozrakosti a po nošení velmi silných brýlí. Z přírodní léčby se ukázalo jako do jisté míry účinné uvolňování dlaněmi po hodně dlouhou dobu. Pro tyto případy jsou však zde uváděné metody rovněž neúčinné.

Plovoucí skvrny před očima

Často bývají následkem nemoci ledvin. Vyžadují si dietní léčbu. V jiných případech jsou způsobeny přítomností částic z odpadu buněk nebo trosek ve sklivci oka. Ve skutečnosti nejsou žádným patologickým příznakem, ale přesto jsou často překážkou vidění a působí obtíže. Těm, kdo trpí tímto neduhem radíme, aby nezapomínali na dietu (Dr. Bates uvádí, že je užitečný "Silica" ve formě biochemických solí.).

Noční slepota

Podle současných výzkumů je způsobována nedostatkem vitamínu A. Proto by se mělo věnovat víc pozornosti potravinám s jeho obsahem.