Násilí a minulé životy
Kristina Weiserová

Následující příběh pochází z dílny regresní terapeutky. Tento mladý obor navazuje na schopnost člověka vyvolat ze své paměti události, které se člověku staly, lhostejno zda před týdnem, v dětství nebo v prenatálním stavu. Na nepříjemné události se často vážnou emoce, které na nás působí rušivě. Regresní terapie tyto emoce uvolňuje a rozpouští. Zbavuje tak člověka zbytečných strachů a zábran. Tento alternativní terapeutický směr může být užitečný zejména lidem, kteří trpí na libovolný druh fóbií, prodělali určité trauma, či opakovaně podléhají stresu v určitých situacích.

NECHCI UŽ UBLÍŽIT
Karel je člověk, který působí přátelsky.
Pobývat v jeho společnosti je příjemné i proto, že je srdečný.
Má jedno slabé místo a uvědomuje si ho. Agresi.
Obává se situace, kdy by se nemusel ovládnout a někomu tak hodně ublížil.
Navedla jsem Karla, aby si vybavil nejbližší zážitek agrese. Byl starý jen několik dní.

DOSTAL, CO SI ZASLOUŽIL
Vracím se z restaurace domů.
Je noc, ticho.
Slyším náraz. Je to blízko, jdu se tam podívat.
Tři chlapi vytahují ožralýho kluka z auta.
Za chvíli tam přiběhla holka.
Asi patří k tomu mladýmu.
Domlouvá mu, prosí ho, aby už neřídil.
On na ni křičí, je sprostý, uráží ji.
Třískl s ní o auto.
Začal ji mlátit.
Ti chlapi stojí kolem a nic nedělají.
Ona pláče, prosí ho, aby toho nechal.
Mám hrozný vztek.
Běžím k němu, chytám ho pod krk.
Mlátím ho stejně jako on ji.
Ptám se ho, jak se mu to líbí, když se nemůže bránit.
Dal jsem mu pár ran, řekl jsem mu, že se má postavit raději chlapovi.
Pak něco řekl, tak jsem mu vrazil další.
Naštvalo mě, že ji dal před lidma facku, že ji udeřil.
Nikdo se ji nezastal, všichni stáli opodál.
Vadilo mi, že ji tím ponížil, že ji třísknul před lidmi.
To neměl dělat.
Uhodil jsem ho víckrát. Kopl jsem ho i do břicha.
Nemůžu se dívat na to, když chlap ponižuje ženskou.

NEUMÍM SE OVLÁDNOUT
Dřív jsem si už dvakrát v takové situaci zlomil kost na ruce.
Vztek je v tom okamžiku neovladatelný, bolest nevnímám.
Jen třískám kolem sebe.
Nechci mít pocit, že jsou situace, kdy se neumím ovládnout.
Chci mít nad sebou kontrolu, vědět co dělám.
Snad i pochopit proč se tak chovám, kdyby to šlo.

PŘÍČINA JE V MINULOSTI
Zeptala jsem se Karla, jestli je nějaká podobná událost.
Odpověděl, že ano.
Požádala jsem tedy Karlovo podvědomí, aby si tu událost vybavilo.
Začal se odvíjet příběh anglického letce ze čtyřicátých let.

Jako bych letěl letadlem. Ano, jsem pilot.
Je to anglický letadlo stíhací, jednomístný.
Válka.
Mám leteckou koženou kombinézu.
Nalétám ke kostelu, někdo tam je.
Sestřelili mě.
Nouzově přistávám.
Zbavuju se věcí a utíkám pryč.
Jako bych bral nějaký lístek.

Později jsme se dozvěděli, že lístek, který Karel s sebou bral, mu dal velitel na základně před odletem.
Byli na něm informace o člověku, který Karlovi v nouzi může pomoci.
Na lístku bylo jméno ženy.
Za nedlouho se Karel k ženě dostavil.
Pomohla mu. Poskytla mu jídlo a úkryt.
Po nějaké době, obklíčili stavení vojáci.
Karel byl svědkem znásilnění ženy, která mu pomohla.
Po celou dobu byl v úkrytu, ale nemohl ji pomoci.
Věděl, že žena má v domě muže a děti.
Kdyby byl prozrazen, jistě by je všechny zabili.

Vidím se nad tím dvorem.
Žena je venku na dvoře.
Přišel za ní jeden voják.
Mlátí ji a znásilňuje.
Nemůžu jí pomoci, kdybych zabil jeho, tak oni zabijí její děti a muže.
Je to hrozný se na to dívat.
Je to špatně, mohl jsem ji pomoci, ale nezachránil jsem ji.
Mám na toho vojáka takový vztek, že bych ho zabil.
Na sebe mám vztek, že jsem nic neudělal.
Karel v sobě potlačil mnoho hněvu a potřebu pomstít se.
Potlačil pocity viny za to, že ženě nepomohl a zůstal v úkrytu.
Tyto negativní emoce zůstaly v Karlově paměti.
Když mu něco připomnělo událost z minulosti, měl potřebu potlačený hněv ventilovat.
Pomocí techniky regresní terapie jsme účinky negativních zážitků - potlačený hněv a pocity úzkosti vyrušili.
Uvědomil si propojení života současného s minulým.
Snad i to, že násilí nic neřeší...