Božský dar
Aleš Česal

Písmo je jedním z největších lidských vynálezů. Dnes si bez něj nedovedeme vůbec představit svou existenci. Existovali však doby, kdy písmo bylo výsadou, jíž mohli využívat jen nemnozí. U nejstarších kultur a civilizací se předpokládá, že prvotní funkce písma byla posvátná, rituální a magická. Už samotné psaní bylo magickým úkonem. S posvátným charakterem písma souvisí i pověsti o jeho vzniku. Písmo je většinou darem bohů. Při studiu materiálů ke knize věnované runám, jsem narazil na jisté pozoruhodné souvislosti, které, alespoň dle mého názoru, mohou přispět k diskusi o vzniku písma.

Po celém světě nacházejí archeologové předměty, které nesou zajímavé znaky. Většinou se jedná o na první pohled nic neříkající různě se křížící čáry, kolečka, spirálky, ve složitější formě již můžeme nalézt pravidelný kříž či různé varianty svastiky. V lepším případě jsou tyto symboly označeny za první, neumělé pokusy, pravěkých umělců, hrnčířské značky atp. V horším případě se jedná u pukliny a poškození vzniklé působením přírodních živlů. Romantici budou tvrdit, že jde o primitivní formu písma.

Takové značky můžeme objevit v noha megalitických hrobech v Bretani, na Britských ostrovech a v Irsku. V severní Evropě se často nalézají prehistorické kultovní symboly jako rytiny, známe je jako malby a jako rytiny. Tento systém znaků se jmenuje hällristningar. A právě s ním jsem se setkal, když jsem sháněl informace o runách. Hällristningar je totiž považován za předchůdce germánského písma run. Jenž jsou-li naše poznatky správné je hällristningar o nějakých 2000 let starší než runy. Prohlédneme-li si tento systém pozorně, zjistíme, že vykazuje podobnost nejen s runami, ale i s mnoha dalšími symboly, které se objevují na mnoha posvátných místech naší planety. Exustuje řešení, které nám propojí hällristningar a jiné primitivní ,,písemné". A které je snad odpovědí na otázku, proč se určité symboly v mnoha tak různých kulturách tak často opakují. Řešením jsou bohové.

Germánský Prométheus
Runy jedním z mála písmových systémů, o jehož magické a rituální funkci nepochybují ani, jindy tak spekulacím nepřístupní, historikové. Už samotné rytí run bylo magickým aktem a písmo sloužilo pouze k náboženským účelům. Ryly se do kosti kovu, kamene a hlíny.
Podle starogermánské mytologie, byly runy božským darem - poznáním, které bylo třeba vykoupit osobní obětí.
Hlavním aktérem prastarého příběhu je bůh Odin, válečník neustále bojující se silami zla a temnoty.
Ve sbírce staroskandinávských příběhů zvané Starší Edda je zachována Píseň Odina o runách:
Vím, že jsem visel
Ve větrném stromu
Devět dlouhých nocí,
Oštěpem proklát
V oběť Ódinovi
Sám v sobě samém
Na onom stromě,
Ö němž nikdo neví, ze kterých kořenů roste.
Chléb mi nepodali
Ani chmelovinu;
Dolů jsem se díval;
Runy jsem zhlédl, s nářkem je zvedl,
Pak padl jsem k zemi.
(Výroky Vysokého, sloky 138-139, Edda. Překlad Jaroslav Heger, Praha 1962)

Tomuto zajímavému úryvku věnovaly pozornost celé řady badatelů, kteří se snaží o interpretace skrytého, ezoterního, významu.

Ódin se obětoval, tak že se přibil oštěpem ke stromu poznání, posvátnému jasanu Ygdrassilu. Podle psychoanalytických teorií Odin symbolicky zabíjí (umrtvuje) nižší Já, aby se mohlo projevit vyšší Já. Odměnou je poznání, které Odin stejně jako jeho řecký protějšek Prometheus, předává lidem. Jedná se o specifický druh zasvěcení, který je z nám z mnoha kulturních prostředí. Cíl je stejný, mění se pouze metoda. Meditací, duchovními cvičeními či za pomocí psychoaktivních látek, pro něž se vžil nepříliš lichotivě zabarvený výraz drogy, se člověk dostává do posvátného vytržení, vyššího stavu vědomí. Tento tzv. stav vyššího vědomí se váže k problematice tzv. změněných stavů vědomí. Těmito změněnými stavy vědomí se rozumí jakýkoli tělesný mentální, emociální či smyslově-percepční stav (popř. jakákoli kombinace stavů uvedených součástí osobnosti ), kdy lidská osobnost přesáhne své meze; zejména pak jde o jakýkoli stav vědomí, jejž člověk dosáhne pomocí neobvyklých technik nebo užitím látek, které ovlivňují činnost mozku, mezi něž patří například psychedelické drogy, ale také různé způsoby meditace a nejrůznější mozkové stimulanty. (Podle John Lash Průvodce hledačů absolutna, Votobia 1996).

Právě v tomto exaktickém vytržení Ódin získává tajemství, které formou run předal lidem. Techniky extáze jsou neodmyslitelně spjaty s přírodním náboženstvím -- šamanismem. Změněný stav vědomí, sta v němž je možno komunikovat s bohy, je možná oním klíčem, který nám pomůže rozluštit tajemství původu run. A jen tak mimochodem zkusíme přijít na to, co jsou ony podivné znaky zvané hällristningar, které vykazují s runami podobnost a přesto runami nejsou.

V knize Spiritwalker ( Columbus 1998 + Fantastická fakta …..) líčí Hanka Wesselman svoje zkušenosti se změněnými stavy vědomí. Ve vizích doprovázející tyto stavy se opakovaně setkával s bytostí podobnou člověku s částečně pravoúhlým tělem. Došel k závěru, že tato bytost je tzv. strážcem prahu, tedy jakýmsi hlídačem střežícím vstup do duchovního světa. Pří pátrání za tajemstvím těchto vizí narazil l Wesselman na fotografie skalních maleb, na nichž byly zachyceny geometrické postavy připomínající lidi. Skalní malba pocházela ze stěn kaňonu na americkém jihozápadě z období vzdáleném stovky, ba tisíce let. Právě tato prehistorická skalní malba připomněla Hankovi jeho stínovou vizi, jeho strážce prahu.

Nejznámější příklady tohoto umění pocházejí z prehistorických evropských populací lovců a sběračů, kteří žili před 35 000 - 10 000 lety:
,,Byli to moderní Homo sapiens, jako jsme my, a vytvořili ,,vyspělé umění Evropy doby ledové", jehož zbytky se uchovaly v mnoha hlubokých jeskyních jako Lascaux ve Francii a Altamira ve Španelsku. Prehistorické skalní umění se nachází všude po světě a o tomto záhadném tématu existuje pozoruhodná literatura, která většinou obsahuje popisy, výklady a reprodukce zobrazených motivů a vytesaných petroglyfů - mezi nimiž se vyskytují, neproporčně štíhlé, tmavé humanoidní tvary.
(Víme již, že obdobné abstraktní znaky podobné těm ze skalních maleb nacházíme také v mnoha megalitických hrobech v Bretani, na Britských ostrovech a v Irsku.

Tyty jeskyní malby kromě zřetelných zobrazení zvířat a lidí také často obsahují abstraktní motivy, které byly pro historiky vždy hádankou. Na skalní stěny a stropy všude ve výklencích a jeskyních jsou namalovány nebo jsou do nich vyryty různé linie, skupiny skvrn, podivné klikaté čáry a sítě, spirály a čtverce, obdélníky a křivky. Tyto záhadné symboly se objevují na povrchu mnoha dobře známých soch ,,bohyní" připisovaných lidu mladšího paleolitu a později mezolitickým a neolitickým zemědělským kulturám.

Tyto abstraktní geometrické symboly se také podobají podivným liniím a skvrnám světla, které jsem spatřil na tmavém pozadí zavřených očních víček během počátečních stádií svých stavů změněného vědomí. Klikaté čáry, popisované některými vědci jako symbolický ,,jazyk" spojovaný s hypotetickými ,,obrazy bohyně" vypadají přesně stejně jako hadovité křivky, které jsem viděl splývat do sítí těsně před tím, než jsem se přenesl přes ,,zónu ticha" do jiného světa." Hank Wesselman dále uvádí, že psychologické studie stavů transu odhalily, že jak se lidé dostávájí do transu hlouběji, pravidelně procházejí třemi rozdílnými stádii, v nichž se jim před očima objevují různé druhy jevů.

První stádia halucinací typicky obsahují vizuální vnímání zářivých geometrických forem, zvaných fosfeny (jednoduše řečeno světelné mžitky před očima určitých tvarů) - obvykle čar skvrn nebo světla, klikatých linií a spirál. O těchto fosfenech se soudí, že vznikají stimulací nervového systému a můžeme je vidět s otevřenýma i zavřenýma očima. Šamani v povodí Amazonky, kteří používají mocný halucinogen ajahuaska, zpodobňují velmi podobné motivy na svých obydlích a označují je jako útvary, které vidí během vizionářského transu, jehož pomocí se dostávají do ,,jiného světa". Zkusme připustit, že symboly z hällristningaru, jejichž význam je nejasný, mají nějakou souvislost s výše zmíněnými fosfeny. Jejich pokročilejší formou mohou být právě runy.

Odin podstupující několikadenní rituální zasvěcení, získává runy v ,,jiném světě" a předává je lidem. Pokud je teorie fosfenů, tzv. jiných světů a změněných stavů vědomí pravdivá, pak by bylo možné vysvětlit, proč se v různých končinách světa a v různých časových obdobích objevují neustále stejné symboly.

Psychowolkmen doby kamenné
Na místě je otázka, proč celou řadu fosfenových znaků nalézáme na megalitických stavbách. Víme, že se znaky, kterými se dnes zabýváme nalézají v megalitických hrobech a na kultovních objektech, které jsou lidu megalitů přisuzovány. Stuart Gordon popisuje , že megality jsou často umisťovány nad křižovatkami podzemních vod, blízko geologických poruch nebo tektonických zlomů, kde vykazuje geomagnetické pole měřitelné anomálie. Obvykle bývají z kamenů s vysokým obsahem krystalů, které produkují piezoelektřinu. Vybrané kameny byly často stěhovány na velké vzdálenosti, aby mohly být postaveny na vybraných místech.

V roce 1977 Paul Devereux a geolog Paul Mc Cartney zjistili, že všechny megalitické kruhy v Anglii a Walesu leží ve vzdálenosti do jedné míle od nějaké zemské anomálie nebo tektonického zlomu. Stejně je na tom i komplex v Carnacu, který celý leží na zlomu obklopeném anomáliemi. Když do tohoto systému badatelé dosadili zvláštní atmosférické a světelné jevy, výskyt UFO, pověsti o zjevení nadpřirozených a podivných bytostech, začala se mozaika skládat: ,,Tak se začal vynořovat systém kamenných kruhů i jednotlivých kamenů spojených geologickými zlomy, protínající síly slunce a měsíce křižující horizont a anomálních světelných jevů v atmosféře. Devereux přemýšlel o tom, že UFO mmohou být pozemské výrony související se zlomy a systémem megalitů. Jelikož takové výrony jsou elektromagnetické, mohou přímo ovlivnit mozek. To by mohlo vysvětlovat, proč se UFO, nadpřirozené bytosti, černý pes a podobné jevy často objevují ve formě, která souvisí s kulturním zázemím svědka. Možná o tom stavitelé megalitů věděli a vědomě toho využili ke stimulování vizionářství nebo změn stavu mysli."

Víme, že jednu z fází změněného stavu vědomí, doprovází i fosfenová fáze. To by vysvětlovalo, proč fosfeny pokrývají některé megalitické stavby (-- může zde fungovat i jakásy zpětná vazba, určitý shluk symbolů mi na vhodném místě a za vhodných podmínek, může pomoci k navození těchto stavů). Dnes tak propagované psychovolkmeny v podstatě také promítají do očí světlo, které na zavřených očních víčcích fosfeny vyvolává). Praktikující kněží (zasvěcenci), kteří si předávali svoje poznatky z generace na generaci, mohli časem objevit, že určité znaky se v jejich vizích opakují. Zkusily je proto zachytit a my dnes můžeme obdivovat zajímavou kultovní výzdobu neznámého a neurčitého účelu…