Malý velký třesk - Sedm geniálních kousků paní Velkotřeskové
Štěpán Cháb

Před velkým třeskem nebylo nic. Takové to nic, které se lekne jen něčeho. Ale to něco nemůže být jen tak něco, ale něco obrovského, něco, do čeho se vecpe veškerá teplota, která je v širém nebytí k mání. Nebytí se ovšem vyznačuje převážně tím, že se tam v přehnané formě nevyskytuje nic. Snad jen to nic. Toho tam je snad i na výprodej. Ale nic jiného než nic tam není. Ovšem ono nic, a je třeba si uvědomit, že slovo nic je jen jiný výraz pro naši bezradnost, takže ono nic se chopilo všeho neexistujícího v tom pravém slova smyslu, a vybuchlo. Tato teze si v absurdnosti v ničem nezadá se stvořením světa božím zásahem.

Budiž světlo se tu dohaduje o nadvládu s budiž poznáním a výsledek nechávají na smrtelnících, kteří mají tak zoufale málo času, jejž stejně vyplňují čištěním zubů a malováním obličejů na obličej. Tak kampak na ně s otázkami vzniku života, vesmíru a vůbec.

Fenwick popadl dvě sta nepotištěných stran a pokusil se formou zábavnou a nenásilnou vložit mezi čištění zubů a malování vlastního obličeje trochu snahy o pochopení všeho toho humbuku. Přizval si k tomu paní Velkotřeskovou, vševědoucí a všemocnou to fiktivní persónu. Nápad to byl jistě záslužný.

Teplota v okamžiku velkého třesku byla 100 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000°C. Pár minut po této značně afektované teplotě vše začalo intenzivně chladnout. Stejně jako láska založená na kalkulu, došla po pár milionech let k oné příjemné nule stupňů. Číslo teploty při vzniku vesmíru není až tak šokující, když si uvědomíme skutečnost, že si ho vymyslel člověk, který s nulami tak rád žongluje.

Kniha se jmenuje Sedm geniálních kousků paní Velkotřeskové. Jaké že ji autor přisoudil kousky, abychom z nich mohli lapat po vzduchu naplnění překvapením?

Popišme si je a trochu se jim vysmějme.

38 000 let po velkém třesku se teplota ustálila na určitém bodu. Vše pracovalo, jak mělo. Prostorem se valil prostor a v něm něco, které si můžeme nazvat mlhovinou. Vesmírným prachem. Ale v plazmě mladého vesmíru se teplota vychýlila o pouhých 0,00001°C a díky tomuto se gravitační síly rozjely malinko jiným směrem a mohly vzniknout galaxie. Jak tvrdí Fenwick a s ním pravděpodobně další vědoucí. Nám nezbývá nic jiného, než tomu slepě věřit.

Dalším malinkým vychýlením, které nám dalo vesmír a s ním i vlastní vědomí, byla rychlost dělení prapůvodního galaktického oblaku. Kdyby se dělil jen o trochu pomaleji, vznikly by místo hvězd černé díry, které by spolykaly všechny existující atomy. Vesmír by byl jednou velkou černou dírou. Věčně hladovou a pohlcující.

Další mistrovský kousek paní Velkotřeskové je vzdálenost Země od Slunce, která je vypočítána s takovou pečlivostí, až mrazí i profesory vyšší matematiky. Jen nepatrná odchylka by nám zabránila v nádechu, protože bychom neměli ústa, ani vzduch k dýchání. Země by byla mrtvou planetou slepě obíhající kolem Slunce. Odchylka by zahubila Goetheho, Mozarta, Zolu a samozřejmě i vás.

Luna. Krásná, v noci se blyštící pětikoruna, pod jejímž svitem se píší ty nejpravdivější básně a udavačské dopisy. Luna je dalším velekouskem paní Velkotřeskové. Dokonalá vzdálenost a velikost dovolila existenci prošejkovat mladičká moře tak, aby v nich mohl vzniknout život. Zatím jenom primitivní, ale o to víc průbojný. Ať žijí živé molekuly a jejich budoucnost ve slonech, krávách a ve vás.

Chyby jsou základem veškerého života, jak dokázala dalším kouskem paní Velkotřesková. Chyby, které se dějí v pracovním vytížení RNA, nám donesly na svět onu dech beroucí různorodost. Jen díky chybám můžeme vyjeveně zírat na kolibříka a tučňáka. Dvě natolik odlišná zvířata, že pokud by tato chyba vznikla ve školní lavici, mělo by to za následek doživotní zákaz vstupu. Chyby jsou spásou tohoto světa. Chyby jsou jediným správným vykročením do života.

Posledním zázrakem je podle Fenwicka skutečnost, že primáti slezli za stromů a místo toho, aby se na ně zase poklidně vrátili, chopili se nástrojů a začali dobrovolně pracovat. Takže až zase jednou budete proklínat svůj rod do pátého kolene za to, že vás vášnivě stvořil, přidejte k tomu ještě pořádné kvantum dalších kolen a pěstních kloubů. Zpět na stromy měli prapředci vylézt, ne se obtěžovat s orbou, malováním a vymýšlením písma.

V knize si projdete celým vývojem existence. Od nic neříkajícího velkého třesku, až po chápavý palec, který se s námi na zádech historií dostopoval až k otázkám po smyslu života, vesmíru a vůbec, jehož odpovědí je stejně, ať to vezmete z které chcete strany, 42. A jak to tak bývá, ptá se jen ten, kdo pochybuje. Smysl života lze nalézt například v této knize. Nebude se vám líbit. Láska, vlastní vědomí i asfaltka před domem jsou jen věcí náhody, která se stát nemusela, ale stala se. Ale víte co, také to mohlo být horší. Také nám mohl růst nos dva centimetry nad zadkem. Děkujme náhodě, že čuchat musíme jen slova, která vypouštíme do světa.

Vydala Euromedia Group k.s., Universum
http://www.bux.cz/knihy/109667-sedm-genialnich-kousku-pani-velkotreskove-od-velkeho-tresku-po-vznik-cloveka-dejiny-vesmiru-na-200-stranach.html      
Koupíte v knihkupectví a na www.bux.cz