Jste zde


Musela jsem zemřít aneb Strach, jakožto zbraň temné strany
Štěpán Cháb

Musela jsem zemřít

Denní teploty pro 2. února 2006. Nad Lipovou u Šluknova se táhly temné mraky naplněné sněhem, teplota -6°C. Kolem Pardubic se proháněl parní stroj chumelenice, -5°C. Košice hlásí tuhé mrazy, -18°C. Kolem Dillí se žene bouřkový mrak, 17°C. New York hlásí sněhovou kalamitu, napadlo osm a půl centimetrů sněhu!!!, 1°C. A někde kolem Hongkongu se začalo hned po ránu odehrávat drama, jehož vyústění bude krásné, ač průběh naznačuje něco zcela jiného. 

 

Anita Moorjani byla do roku 2002 vcelku všední člověk. Honila se za nákupy, bála se chemicky upravených potravin, našla si manžela, měla matku, zemřel jí otec, bratr se toulal kdesi daleko, zkrátka život, který si tak všichni v poklidu žijeme. Brnkačka, řekl by jeden. Každý se tak nějak drobně bojíme budoucích nesnází, mezi které může patřit infarkt, bolení zubů, propadnutí dětí, prasečí chřipka a rakovina. Anita Moorjani se prala se strachem posledním. Se strachem z rakoviny. Viděla ji všude. V potravě, v lécích, ve vzduchu, v dotyku s bližním. Dalo by se zkonstatovat, že se stala jemně paranoidní. Strach začal žít namísto ní. Děsila se rakoviny takovým způsobem, až jí ve třiceti letech byla diagnostikována. A to, nejlépe, ta více agresivní, tedy nevyléčitelná, všepožírající. 

Báječný nápad. Čeho se člověk bojí, s tím by se měl také poprat v realitě, aby zjistil, že se bál zcela zbytečně. Jen škoda, že se lidé bojí většinou smrtelných nemocí, nikoliv krouhané mrkve či pasty na zuby. Život by byl o tolik jednodušší.

Rok 2002 se stal pro Anitu Moorjani rokem doslova prokletým. Utopila se ve svém strachu a to dokonale a beze zbytků. Jak začala upadat na těle, začala upadat i na duchu. Deprese stíhala depresi a konec nikoliv v nedohlednu, ale hned za rohem. Sakra s takovým životem.

Druhého února 2006 byla Moorjani přivezena rodinou do nemocnice, protože ráno neotevřela oči, jevila se všem v dokonalém a předpisovém posledním tažení. Ovšem nejednalo se o poslední tažení jejího života, ale jejího strachu. Přes noc Moorjani v smrtelném třasu vystoupila z těla a dostala se do nepopsatelné krásy života onoho. A vrátila se. A vrátila se se vší vervou kojence, tedy člověka nově narozeného. Pryč byl její strach, pryč byly deprese, zmizela chmurnost a proklínání osudu, zmizela i rakovina. Ne hned, pár dnů jí to trvalo, ale zmizela nadobro. 

Z Anity Moorjani se stal zcela nový člověk, jehož náplní byla radost a obdiv ke kráse života, vědomí lásky k všehomíru a prosté, ale tolik vzácné nadšení z života. Strach zmizel, byl pryč, neobjevoval se, uchřadl sám sebe.

Na světě je mnoho učení duchovních věd, které učí zničení strachu, jenž je skutečnou příčinou našich všedních i nevšedních nesnází. Strachem si přivoláváme těžké nemoci, těžké životní situace, úrazy, psychickou nestálost, strach jako kdyby živil nějakou zlou sílu, sídlící hluboko v nás a se strachem vzrůstá i její moc nad námi. Čím více strachu, tím více zla k sobě přitáhneme. Internetem plují informace, že nad námi bdí i jakési mimozemské rasy, které svým strachem krmíme. Něco jako mozkomorové od J. K. Rowlingové. Vyvolat strach, vysát všechno štěstí a zanechat člověka zmírat.

Síla myšlenky je neskutečná a dávat jí směr, který nás má zabít, je velmi nemoudré. Vědomě se zbavit strachu, není čeho se bát, není proč.

Kniha byla sepsána čtivě a až na pár nedostatků ji lze jedině doporučit.

 

 

  Musela jsem zemřít aneb Strach, jakožto zbraň temné strany

 

Musela jsem zemřít. Má cesta od nemoci k opravdovému uzdravení

Anita Moorjani

Životní příběh Anity, napsaný čtivě a upřímně, se okamžitě stal bestsellerem a autorka dnes patří mezi významné osobnosti, nadšeně vítané čtenáři po celém světě. Brzy po sňatku u ní diagnostikovali rakovinu, po čtyřech letech různých pokusů o léčbu upadla do kómatu a všechny orgány jí postupně selhávaly, což prokázala tomografická vyšetření. Nečekaně se však z klinické smrti probrala a velmi rychle se začala zotavovat. Následná vyšetření neprokázala žádná ložiska rakoviny, což je zcela neuvěřitelné a vědecky nevysvětlitelné. Strhující závěrečná část se týká autorčiny proměny ve vnímání hodnot, neboť na základě prožitku blízké smrti objevila smysl života.

http://www.bux.cz/knihy/135741-musela-jsem-zemrit-ma-cesta-od-nemoci-k-opravdovemu-uzdraveni.html
Vydala Euromedia Group k.s., Knižní klub




Hodnocení článku:

Hodnocení: 
0
Zatím nehodnoceno