Monology - 1.noční monolog - O karmě
Jaromír Nemastil

Motto: "Neexistuje místo ani člověk, který by tě skryl před následky tvých činů" - Buddha


Všechny události, které k Tobě přicházejí vznikají
jako následek minulé karmy,
kterou si přinášíš z minulých životů i jako následek
karmy z tohoto života.
Karma je následek Tvého minulého konání,
které pochází z ega, z Tvého pocitu jáství.
Není to trest ani odměna, ale škola života.
Když uspěješ a situaci zvládneš, jdeš dál,
když ne,
tak se situace bude někdy podobně opakovat.
Příroda má času dost.
Zvládnout situaci neznamená jen udělat práci,
kterou udělat máš,
nebo odžít situaci, která se Ti přihodila,
ale především zjistit,
jaký význam tato situace pro Tebe měla.
To je však velmi obtížné, hlavně na počátku.


Lze se nějak vymanit z působení karmických sil?
Lze žít tak, aby člověk novou karmu netvořil?
Existuje jedna cesta.
Buď při každé činnosti co nejvíce bdělá.
Snaž se, aby každá Tvá činnost, každý pohyb byl vykonáván vědomě a ne mechanicky.
Všechny pocity, které při činnosti vznikají prociťuj,
všímej si myšlenek, které samy od sebe vznikají,
nepřemýšlej o nich ani je nepotlačuj.
Buď prostě jejich Pozorovatelem, Svědkem,
nepřemýšlej o minulosti ani neuvažuj o budoucnosti.
Minulost a budoucnost je jen ve Tvých myšlenkách.
Buď v přítomnosti, v jediném bodě a naplno ji prožívej.
Jedině tak bude činnost bude provedena vědomě a bděle.
Co je důležité, vyškrtni z činnosti sebe.
Je tu jenom činnost, která má být provedena a která Tě musí pohltit
. Budeš-li tančit buď tancem,
budeš-li milovat buď Láskou.
Neočekávej výsledek Své činnosti, ani pochvalu,
pracuj pro práci samu.
Staň se nástrojem přítomného okamžiku.
Udělej to co je v danou chvíli třeba
a všechno co budeš pro to potřebovat budeš mít k dispozici
(a to skutečně funguje, jen si to připustit)
Všechna Tvá přání pomalu budou odpadat
a pokud si budeš myslet, že je ještě nějaké máš,
budou kupodivu shodná s tím co bude přítomný okamžik nabízet.
Pokud je činnost prováděna mechanicky působí na tebe karmické síly.
"Žij jako stromy v lese, tak přirozeně" - jak to říká v jedné své knize Eduard Tomáš
Zázrak, který takovou činnost začne doprovázet, spočívá v hlubokém prožívání života.
Je to úplné vnímání krásy kolem sebe.
V úžas Tě přivede i malý bezvýznamný kamínek na cestě,
zlomená květina,
nebo zmuchlaný papír,
začnou se stírat rozdíly
mezi dobrým a špatným,
chytrým a hloupým.
Zmizí protiklady
a věci se ti začnou jevit takové jaké skutečně jsou.
Proč?
Protože právě teď, alespoň na chvilku,
zmizelo Tvé věčně hodnotící a celý den komentující ego.
To vše je doprovázeno jemnou neextatickou blažeností.
Buddhisté tomu říkají
sambhogakája - sféra blaženosti.
Zánik ega, byť i dočasný, bývá doprovázen často spontánním proudem slz,
to podle toho jak byl velký.
Tomu se ale nebraň, je to očišťující.
Začneš být více citlivá,
začneš objevovat větší hloubku v mezilidských vztazích,
cítit co lidé myslí,
cítit jejich radost, která se začne stávat Tvou radostí,
začneš cítit jejich smutek, jako by byl Tvůj.
Zažiješ to co skutečně je soucit,
ne jenom slušné předstírání,
ale skutečný soucit,
kdy není rozdílem mezi Tebou a tím druhým,
kdy Tě dovede k slzám, když pod okny někdo kácí strom,
protože jsi v tu chvíli stromem.
Vyžaduje to však velkou vnitřní disciplínu,
která spočívá v neulpívání
na dobrém ani na špatném.
Jedině pak život přichází v celé své šíři a kráse.
A musím to říci znovu - věci se Ti zjeví takové jaké jsou.
Ty budeš probuzená,
probuzená do nového rána.
Do rána, které není krásné ani ošklivé,
do rána, které jenom je.
Je to paradox, ale zjistíš, že jsi nic nezískala,
že to co máš a co jsi schopna zažívat
jsi vždycky měla, jen jsi na to zapomněla,
(nechci Ti poplést hlavu, ale on vlastně nebude nikdo, kdo by to zažíval ! )
Pokud to bude zapotřebí pro ty nejčistější účely,
otevřou se ti i vzpomínky na minulé existence, minulé životy
a Ty budeš vidět souvislosti, které budou vysvětlovat,
tvé problémy, trápení, smutky, radosti i tvé lásky.
V novém světle pochopíš význam každého přítomného okamžiku.
Doprovázej takové zážitky hlubokou pokorou a láskou
k Existenci, Přírodě, Vesmíru, Absolutnu nebo k Bohu, jak chceš,
k něčemu, co nás zaručeně přesahuje a čeho jsme nedílnou součástí.
Připomínám opět, že je důležité neulpívat na tom, co se ti zjeví.
Pokud to nedodržíš,
zamotáš se do toho a přijdou komplikace.
Vedle stavů radosti přijdou zákonitě i stavy nepříjemné a s nimi přichází utrpení.
Věci minulé patří minulosti a mají k přítomnosti jen vysvětlující význam, nic víc
a věř mi je to někdy moc těžké to pochopit.
Poslechni si kousek jedné zenové básně:
Velká cesta je snadná,
pokud ničemu nedáváš přednost.
Když není lásky ani nenávisti,
vše se stává jasným a nezastřeným.
Ale učiň sebemenší rozlišení
a nebesa budou oddělena od země
nekonečnou vzdáleností.
Toužíš-li spatřit pravdu,
nestav se pro ani proti.
Stavět milé proti nemilému,
to je nemoc mysli.
Není-li pochopen hluboký smysl věcí,
je základní mír mysli zbytečně rušen.
(zendži Sózan, třetí zenový patrircha, Čína cca 560 n.l.
z knihy Dennis Genpo Merzel: Oko nikdy nespí - DharnaGaia Praha 1996)

Přítomný okamžik,
je nekonečně malý časový úsek, který vlastně nemá dobu trvání.
Kbyby trval například jen jedinou vteřinu,
tak by v druhé polovině vteřiny ta první polovina byla již minulostí.
Je to vlastně bezčasé teď.
Jedině přítomný okamžik je reálný.
Naše vzpomínky na všechny přítomné okamžiky, které proběhly naší myslí vytvářejí minulost
a představa co bude je budoucnost.
Pouze bdělou pozorností objevíš tendence svých karmických sil,
které jako nitky vedou z minulosti do přítomnosti
a Ty z nich můžeš vysledovat význam každého okamžiku.
Když to zatím nedokážeš zkus to jinak,
polož si po zklidnění, třeba večer před spaním,
otázku po významu některé situace do nitra, do Duchovního srdce
(to je tam, kam ukážeš pravou rukou prstem, když řekneš "já"),
tam ji nějakou dobu drž, (nezapomeň na pokoru a lásku, jinak to nefunguje)
a potom ji odlož a spi, nebo jdi dělat něco jiného a už na to nemysli.
Odpověď přijde různými způsoby.
Buď Tě napadne jako myšlenka,
dozvíš se ji od přítele,
z televize,
nebo ji objevíš na stránce knihy, kterou jsi právě otevřela.
Když to přijde nezapomeň do nitra poděkovat.
Pamatuj si pro svůj život, že nejsi nikdy sama a nikdy nebudeš.
To je hloupý názor ega.
Vždy jsi byla a budeš součástí Existenci, která je nesmírně živá a inteligentní.
To jenom neschopnost prožívat přítomný okamžik,
přílišné přemýšlení,
vnitřní komentáře po celý den
a s tím související nárůst ega tuto Existenci zakrývají.
Snad to není pro Tebe příliš složité?
Pokud budeš mít někdy čas,
usedni pohodlně do křesla nebo na zem s rovnou páteří.
Nebo si sedni někde v přírodě.
Dej si pohodlně ruce do klína a jenom buď.
Ne někým nebo něčím.
Nechej myšlenky přicházet a odcházet jako mýdlové bubliny.
Buď jen jejich Svědkem.
Nekomentuj je a neodsuzuj,
jen je nech se projevit a oni sami vyšumí.
Buď pasivně pozorná.
Oči mohou být otevřené nebo zavřené.
Tato meditace ti pomůže poznat tvou mysl,
zklidnit jí a pochopit význam přítomného okamžiku.
"Meditace je umění naslouchat srdcem." - Osho

Přeji Ti dobrou a klidnou noc.