Za strašidly na hrady a zámky aneb Na Bělehrad!!!
Štěpán Cháb

Turismus. Ten se prostě musí podporovat. Nedá se svítit. Bez něho by pomřelo tolik průvodců, tolik kiosků se zmrzlinami, tolik příležitostí k obohacení se. Turismus, to je prostě vývar z vepřového říznutý vegetariánským pojetím. Ovšem to prase v tom zůstane vždycky.

Dělat literární recenzi na turistické průvodce. To je jako kopat jámu ode dna. Odspodu. Takové zvláštní.

Ovšem pozor, i přes prvopočáteční odpor k předloženému, se před vás rozprostře vcelku zajímavá publikace. Nebuďme věrni anotaci. Ano, je to publikace zaměřená na turismem postižené spoluobčany, takže hlavní náplní jsou mapy jak se dostat na určené místo, otvírací doby vyhlášených restaurací, atrakce na místě, ale i, a tady prosím o pozornost, místní pověsti a poudačky o hradech, zámcích a podobné architektonické onanii minulosti. Tyto příběhy jsou určené převážně dětem. Hemží se to tam bezhlavými jezdci, rytíři bez bázně a toho druhého nedostatku, paními natolik bílými, že i operační sál by se mohl jít zakopat pro nevýraznost. Téměř ke každému místu autoři vykutali z kuloárů nějaký ten sympatický drb historie, při kterém se vaše ratolest může bez obav bát.

Návštěva českých hradů a zámků je rozhodně lépe stráveným časem, nežli sezení před televizí, kde se o hrad ani nezakopne, pokud ovšem není podložen výbušninami a vedlejšími efekty. Samozřejmě vybuchujícími.

Je zvláštní, a teď se pokusím kousínek odbočit a poté se zase elegantně vrátit, že jakmile se do něčeho začnou míchat děti, získá ono něco hned lesk kouzla a takové té přirozené pohody, nad kterou by se vskrytu dali opékat buřty jako nad ohněm. Dítěti je dovoleno sedět na zemi, nebere se za urážku, pokud dítě čurá do kanálu vprostřed ulice, nikdo se nepodivuje, když dítě na ulici vydává prazvláštně pískavý zvuk a skáče u toho na jedné noze. Je to přirozené. Pokud to obrátíte na dospělého, budou z toho už plynout nepěkné důsledky. Pokud si dospělý sedne na zem, je brán za prase, pokud začne vprostřed pěší zóny močit do kanálu, bude pokutován a vyhubován do prasat, pokud bude skákaje po jedné noze vyluzovat prazvláštní zvuky, bude odvezen na psychiatrii. S obavami.

Ten samý problém je s tímto průvodcem. Dětem se může ukázat krása lidské představivosti, či alternativní pojetí dějin naplněné kouzelnými postavami. My dospělí už v takové věci nevěříme, nejsme blázni. Pokud se ovšem zeptáte lidí, zda by se chtěli vrátit do dětství, naprostá většina odpoví, že ano. Přitahuje je zpátky ona bezstarostnost, která dokázala rozvázat jazyk a během dvou minut jim nalézt nejlepšího přítele na život a na smrt? Nebo už zapomněli jaké je to žít ve vlastní fantasii, která nabízí tolik, tolik možností a chtějí si to tedy připomenout? Nebo je k tomu žene touha po tom, aby o ně zase někdo pečoval? Aby je měl někdo rád?

Nedávno se mě mé dvě děti optaly, proč jsou všichni dospělí tolik vážní, proč se nikdo z nich nesměje. Proč si nehrají? Proč nežijí? Proč jsou tak mrtvolně strnulí v jedné poloze? Trápí se, mají starosti. Ale s čím? Se zaplacením další hypotéky? S tím, že musí před ostatními vypadat tak, jak se od nich očekává? Nějak mi v tu chvíli došlo, že tohle je vlastně ten nejhorší stav, který může lidstvo zažívat. Litovat se pro vlastní bezradnost a vyžadovat po vyšších mocnostech, aby se mohli vrátit do dětství, kde život ještě byl.  Proč se nevrátí do dětských let v dospělosti? Nikdo tu nemluvil o infantilnosti. Jen hravosti.

S průvodcem můžete navštívit několik desítek turistických míst po celých Čechách. Naplánovat si trasu a obhlédnout si objekty určené již pouze k obdivování. Je to užitečná a hezky udělaná publikace. Pokud chcete vyrazit za historií, jistě si ji zabalíte do batohu. 

Vydala Euromedia Group k.s., Ikar
http://www.bux.cz/knihy/111035-za-strasidly-na-hrady-a-zamky-3.html
Koupíte v knihkupectví a na www.bux.cz.