Několik poznámek na téma LÁSKA! - IV.
Igor Chaun

Byl jsem na prahu čtyřicítky. V okamžicích, kdy jsem tápal a hledal kdo jsem, pracovně, v téhle společnosti, kdy postupně vyprchávala má naděje, kdy jsem budoval vztahy, které byly prospěšné či zajímavé, ale ne trvalé, a kdy téma lásky jako by v mém životě dočasně ustupovalo… Náhle se, zdánlivě náhodou a mimochodem, objevila nabídka, abych s malou skupinkou spřátelených lidí odjel do Amazonie, do srdce brazilského pralesa. Na několik měsíců. Že prý se modlit, po tamním způsobu. Jen částečně jsem věděl, do čeho jdu.

Brazílie má snad největší počet registrovaných církví na světě. Některé mají jen pár set či dokonce pár desítek členů, a přece jsou funkční, většinou hledají Boha - a nalézají, v přímé komunikaci, pro nás sotva myslitelné. Po mnoha dnech putování letadlem, busem a v posledku na kánoi, dojel jsem do malé vesnice a žil v dřevěné chatrči uprostřed hadů a opic a - džungle. Ve vesnici se nalézal dřevěný kostel, který byl centrem jejich víry. Kostel měl kruhový půdorys a středobodem byl prostý šesticípý stůl.

Postupně jsem začínal chápat, jaký zázrak se stal.

Chodili jsme s domorodci do kostela a spolu s nimi se modlili, zpívali v portugalštině písně o Panně Marii, o Ježíšovi, o bytostech nebeského dvora, o Slunci, o hvězdách, o Měsíci, o kráse světa … o potřebě lásky, o Přírodě, o údělu člověka, který spočívá v práci a v postupném očišťování sebe, v pozvedávání se k Bohu.

Hlavním nositelem energie, a našeho pozdvihování, byl zpěv písní. Ale rituál měl přísně dodržovaný postup a všemu předcházely dlouhé ochranné modlitby, taktéž v portugalštině. Měl jsem u sebe jejich překlad v češtině a jevily se mi nejnádhernějším lidským projevem, jaký jsem kdy slyšel…

KLÍČ HARMONIE

Přeji Harmonii, Lásku, Pravdu a Spravedlnost všem svým bližním.
Se sjednocenými silami tichých vibrací našich myslí jsme silní, zdraví a šťastní a tvoříme tak jednotu universálního bratrství.
Jsem spokojen a smířen s celým vesmírem a přeji si, aby všechny bytosti dosáhly svých nejvnitřnějších přání.
Děkuji svému neviditelnému Otci za dar Harmonie, Lásky, Pravdy a Spravedlnosti mezi jeho všemi dětmi.

Tak buď, Amen

Tyto texty je možné pouze přelétnout očima a pokračovat v četbě, s tajnou myšlenkou, že snad bude následovat něco záživnějšího... Ale doporučuji řádky, které přepisuji přímo z ohmataného zpěvníku, přečíst vnitřně a tak je i prožít. Jsou neobyčejné. … Navíc byla při našem rituálu jejich síla neuvěřitelně navýšena - čistotou místa, duchovní zkušeností většiny přítomných a celkovými okolnostmi v kostele uprostřed pralesa. Zatímco zde, v našich končinách, se podobných textů zmocňujeme především rozumem, TAM jaksi přirozeně oslovovaly hlubinné vrstvy v člověku, ostatně jim byly dávnými pisateli určeny. A z těchto hlubinných vrstev v člověku zároveň i vyšly, jako návod pro další užití - cesty k Bohu, k možnosti napojování se a léčby Duše…

Slova především následující modlitby neobyčejně přesně vystihují atmosféru, posvátnost a podstatu oslovování Božského, ke kterým v kostele docházelo. A zároveň čistoty a prosté jedinečnosti rituálu, ke kterému jsem se řízením Prozřetelnosti v pralese nachomýtl. Opakuji, že podle mé osobní zkušenosti jsou v člověku hlubinné vrstvy víry a vztahu k Bohu, které, jsou-li správně aktivovány, ožívají. Následující text patří k takovým pokladům. Aktivuje dobro… Dokonce jsem váhal, mám-li svolení jej uvést. Ale udělám to. Prosím o nejniternější vnitřní pozornost, o vážnost a soustředěnost vůči každému slovu… Zároveň je citlivému a otevřenému čtenáři následující text snad klíčem, proč v kostele mohlo docházet k věcem, které budu dále popisovat…

SVĚCENÍ MÍSTA V nekonečném kruhu Božské Přítomnosti, která mne zcela obklopuje, prohlašuji:
Je zde pouze jedna přítomnost, tou je HARMONIE, která rozechvívá všechna srdce radostí a štěstím. Ti, kdo se rozhodnou vstoupit, pocítí vibrace Božské Harmonie.
Je zde pouze jedna přítomnost, tou je LÁSKA. Bůh je Láska, jež zahrnuje všechny bytosti jedním pocitem jednoty. Toto místo je naplněno přítomností Lásky. V lásce žiji, pohybuji se, existuji. Ti, kdo se rozhodnou vstoupit, pocítí čistou a posvátnou přítomnost Lásky.
Je zde pouze jedna přítomnost, tou je PRAVDA. Vše co zde existuje, vše co je vysloveno, vše co je myšleno, je vyjádřením Pravdy. Ti, kdo se rozhodnou vstoupit, pocítí přítomnost Pravdy.
Je zde pouze jedna přítomnost, tou je SPRAVEDLNOST. Spravedlnost vládne v této místnosti. Vše, co se stává zde, je inspirováno a vedeno Spravedlností. Ti, kdo se rozhodnou vstoupit, pocítí přítomnost Spravedlnosti.
Je zde pouze jedna přítomnost, tou je přítomnost Boha, DOBRA. Žádné zlo sem nemůže vstoupit. V Bohu není žádné zlo. Bůh, Dobro, zde žije. Ti, kdo se rozhodnou vstoupit, pocítí Božskou přítomnost Dobra.
Je zde pouze jedna přítomnost, tou je přítomnost Boha, ŽIVOTA. Bůh je základem Života všech bytostí, základem Zdraví těla i mysli. Ti, kdo se rozhodnou vstoupit, pocítí přítomnost Života a Zdraví.
Je zde pouze jedna přítomnost, tou je přítomnost Boha, BLAHOBYT. Bůh je Blahobyt, neboť působí růst a blahobyt všeho. Bůh se projevuje skrze blahobyt všeho, co je poznáno v jeho jménu. Ti, kdo se rozhodnou vstoupit, pocítí Božskou přítomnost Blahobytu a Hojnosti.
Skrze esoterický symbol BOŽSKÝCH KŘÍDEL jsem v harmonickém souznění s universálními proudy MOUDROSTI, SÍLY a ŠTĚSTÍ.
Přítomnost Božského Štěstí je hluboce pociťována všemi, kdo sem vstoupí…
V nejlepším spojení svého nižšího já a svého vyššího já, kterým je BŮH VE MNĚ, zasvěcuji toto místo dokonalému projevení Božských kvalit, které jsou ve mně a ve všech bytostech.
Vibrace mých myšlenek jsou síly Boha ve mně, které jsou uloženy zde a vyzařují ke všem bytostem, čímž vytvářejí z tohoto místa střed vydávání a přijímání všeho, co je DOBRÉ, RADOSTNÉ a HOJNÉ.

Vstoupil jsem… A posléze pochopil, že hodnoty, které modlitba vzývá, jsou skutečné. Není to abstrakce nebo symbol. Je to cosi, co je vždy a všude kolem nás. Jenom si to neuvědomujeme. Navíc, tyto hodnoty nejsou přítomny nějak bezděčně, jaksi mimochodem a okrasně. Jsou pravou a vlastní podstatou všeho, hybatelem. Modlitba v kostele je tedy jedním řešením. Ale pokročilí lidé, světci, znali tu možnost pobývat v modlitbě stále. Stala se jim rozpoložením ducha.

Ó, jak se mi jen hodila má buddhistická výbava. Byl jsem dojatý při shledání každé podobnosti. Jistěže jsem potřeboval podporu. Následující modlitba, která je ostatně závěrem modlitby předchozí, by mohla být samostatným buddhistickým textem… Ostatně, na podobnost mezi Buddhovým učením a učením Kristovým poukazuje dalajlama velice často. Jistě častěji než papež na Svaté stolici římské…

MODLITBA

Děkuji ti, ó Bože, neboť toto místo je naplněno tvou přítomností.
Děkuji Ti, neboť žiji a hýbám se pro Tebe.
Děkuji Ti, neboť žiji ve Tvém ŽIVOTĚ, PRAVDĚ, ZDRAVÍ, BLAHOBYTU, MÍRU, MOUDROSTI, RADOSTI a LÁSCE.
Děkuji Ti, že všichni kdo vstoupí budou naplněni Tvou přítomností.
Děkuji Ti, neboť jsem v HARMONII, LÁSCE, PRAVDĚ a SPRAVEDLNOSTI se všemi bytostmi.

Jakkoliv tyto texty mohou působit nábožensky, posléze, když člověk zjistí, že se neobrací k abstraktním veličinám, ale silám dostupným, jsou už spíše praktickou technologií, jak uvolnit potřebné síly vědomí, a zaměřit je jistým směrem. Posléze se to stane věcí praxe a důvěry… A zdůrazňuji, že to píše člověk, který ještě před touto brazilskou zkušeností hovořil o sobě jako o věřícím bez jakéhokoli spirituálního zážitku… Došel jsem předtím k tušení existence Boha jen důvěrou (instinktem) v knihy moudrých a osvícených, a dále rozumovou úvahou, totiž pozorováním absurdního rozměru lidského bytí a Života vůbec -pokud nezahrneme v úvahu Boha. Tak jest. Nedává to bez něj smysl. Možná to byla správná výbava. Protože…