Dobrý den,

k tomu velmi zřídka používanému titulu před mým jménem mohu říci, že se mi to přihodilo po dostudování Vysoké školy chemicko - technologické. Do nedávné doby jsem si myslela, že to byl můj velký životní omyl, než se mi zablesklo v makovici, že chemie je o vazbách, vztazích, moje specializace byla efektivní zpracování odpadů - tedy našich problémů, jak to urychlit, zpomalit, co udělat v ten který správný čas. Ke svému údivu jsem tedy zjistila, že nezáživná chemie v sobě obsahuje mnohem více, takže mám co dohánět.

Sedm let pracuji v oblasti zážitkové pedagogiky, zkušenostního učení a vzdělávání dospělých, tedy jak se pomocí her a následujících reflexí můžeme učit o našem chování a životě. Druhým rokem intenzivně pracuji jako lektorka na kursech pro učitele, kde spolupracuji v týmu se svými přáteli. S tím souvisí to, že jsme založili občanské sdružení Egredior - naším mottem je "Učíme se, jak učit". Snažíme se tedy společně s učiteli o zlepšení vztahů k učení a výuky na našich školách a tajně doufáme, že to stihneme ještě pro naše děti.

Se svým mužem jsem začala pořádat zážitkové semináře pro partnerské dvojice a doma pracuji s klienty pomocí systému Mandala života (pro lepší představivost jeden z kořenů systému je kineziologické odblokování).

Veškerá má činnost se tedy propojuje přes práci na sobě a práci s lidmi. Po letech hledání tzv. duchovna jsem zjistila, že to nejlepší co pro sebe i ostatní mohu udělat, je být nohama pevně na zemi, pracovat na realizování svých snů a starat se o to, abych dělala to, co mě baví, měla za to peníze, byla spokojená se sebou i ve svých vztazích a učila se ze svých životních lekcí. Někdy mi to dává zabrat. Tento přístup vůbec nevylučuje mít hlavu v oblacích, ale bez pevného zakotvení, mi to bylo dřív k ničemu. Takže se tomu učím, včetně vytrvalosti, která je k tomu potřeba (na to je dobré chodit běhat na dlouhé tratě, takže až někdy v Praze ve Stromovce potkáte vztekající se běžkyni, tak bych to mohla být já…).Budu ráda za vaše názory k mým článkům.