Původ Akita Inu pochází z Japonska. Podle velikosti se dělí na velké (akita), střední (šika) nebo malé (šiba). Dříve se tento pes choval pro zápasy v aréně. Zákaz však znamenal pozastavení této činnosti a Akita se využívala k lovu. O rozvoj plemene před jeho vypadajícím úhynem, ho zachránila Společnost pro záchranu japonských psů. Oblíben je zejména v Americe, ale u nás v českých domácnostech se také objevuje.
Akita tedy patří mezi velká plemena, ostatní sem zařadit nemůžeme. Pes je to vskutku mohutný, je klidné povahy, ale ne každý ho zvládne. S tím souvisí výcvik v poslušnosti, který je u svéhlavého pejska ztížen. Je spíše uzavřený, hodí se pro zkušené psovody, kteří z něj vychovají hodného psa poslouchajícího na povel. Jinak se Akita jako rasa velice ráda s ostatními pejsky pere. Důslednost ve výchově Akity je tedy nezbytností.
Akita má mimořádnou vlastnost. Jak se říká, že pes je věrným a oddaným společníkem člověka, u Akity toto tvrzení platí snad ještě dvojnásob. Pes je schopen po smrti páníčka, chodit na místo, kam ho doprovázel, atp. Je příjemný a milý. Hodí se k dětem, rychle se učí a využívá se i při canisterapii. Dobře bude sloužit i policistům a vojákům.
Svalnatý pes, který má pevnou konstrukci těla, je velmi inteligentní. Na povel zřejmě poslechne, až když se mu chce. Jeho srst je hrubá a rovná, hustě podsaditá. Je jakéhokoliv zbarvení.
Má trojúhelníkové uši, které jsou stále ve střehu. Oči má malé, jako dva čokoládové korálky. Huňatý ocas nosí přes hřbet, tváří se povzneseně. Srst nezapáchá, má samočistící schopnost, to je výhodou. Necítíte žádný psí odér.
Je to společenský pes, který doprovodí svého pána klidně na konec světa a bude mu věrně stát po boku. Zároveň je to skvělý strážce a hlídač. Pokud vás Akita Inu něčím zaujala, tak patří do péče zkušenějším chovatelům, na to byste měli brát zřetel.