Jste zde


Monology - 24. noční monolog - O Monserratské madoně

Monology - 24. noční monolog - O Monserratské madoně
O Monserratské madoně Motto: "Štastny ať jsou všechny bytosti" Autobus zvládl poslední sepentiny horské silnice a zastavil na parkovišti. Jsme pod vrcholem hory Monserrat vysoko nad krajinou. Rozpukaný vrchol dal hoře její jméno. Stojím před klášterem Monserrat. Tvoří ho rozsáhlý komplex budov. Kousek odtud je stanice lanovky na vrchol. Procházím prostranstvím a vstupuji do kláštěra. Hlavním bodem prohlídky je návštěva chrámu s pověstnou Monserratskou černou madonou... více

Monology - Třicáté zrcadlení

Monology - Třicáté zrcadlení
O mlčení Co ještě říct když Slunce zapadá nad Petřínem a zažehuje zlatou září Bruncvlíkův meč na soše u Karlova mostu a pozlacuje bílé štíty malostranských domů ? Co ještě říct když malostranský čert na Karlově mostě prodává s úsměvem zase jeden svůj portrét a psí víno na zdi Werichovy vily má kouzelně červenou barvu. Co ještě říct když se milenci objímají při poslechu houslisty který hraje na Karlově mostě nádherné romance. Ne není třeba... více

Monology - 23. noční monolog - O Adventu

Monology - 23. noční monolog
Motto:" Království nebeské je ve vás." Ježíš Je večer a za okny se snáší první vánoční sníh. Celá naše ulice skalka i zahrada pomalu mizí pod bílou sněhovou přikrývkou. Příroda se ukládá k zimnímu spánku. Podle křesťanské tradice jsme v období Adventu v době očekávání očekávání narození Krista čistého neposkvrněného vědomí bez jakýchkoliv přívlastků v srdci každého z nás. Vědomí které jenom ví a je. Jedině v tomto vědomí se může... více

Monology - 22. noční monolog - O Prázdnotě a konci utrpení

Monology - 22. noční monolog - O Prázdnotě a konci utrpení
Motto: " Od počátku tu byla jen Prázdnota na které se zrcadlí nikdy nekončící pulzující Život" Je podzimní noc. Za mými okny poletují první vločky sněhu. Podzimní barvy dávno vybledly vítr prohání po parcích spadané listí a do kraje nenápadně vstupuje zima. Další vlna života se vrací do oceánu Nebytí. Dávno zmizely sněhobílé sasanky z Poledního lesa stejně jako zářivě modré chrpy na louce u Českého kříže nedaleko Uhelného vrchu. Marně bys má drahá... více

Monology - 21. Noční monolog - O snění

Monology - 21. Noční monolog - O snění
Motto: " Sen je milosrdný lék na naše nesplněná přání " Je podzimní noc. Déšť rytmicky bubnuje na plechovou římsu okna a medově žluté světlo pouliční lucerny vytváří v mém pokoji kraj bizardních stínů. Na stěnách se náhle objevily postavy lidí a zvířat. Ne nejsou zde ale zrodila je ze vzpomínek moje fantazie. Přišla noc a s sebou přinesla svět našich snů svět který se rodí z našich představ. Je to už dávno co jsem Tě viděl naposledy. Zbylo mi tu po... více

Monology - Dvacáté deváté zrcadlení

Monology - Dvacáté deváté zrcadlení
Otisky Události zanechávají otisk na místech kde se staly a nemusí to být jen evokace Tvých vzpomínek když tyto místa opět navštívíš. Autobus se zakusuje do posledních zatáček horské silnice Kolem jsou rozkvetlé horské louky a smrkový les je plný zeleného kapradí. Vystupuji jsem konečně na místě a z reproduktorů zní opět Stingova "Fields of Gold". * Když jsem se dotkl Lásky která byla bez motivu byl jsem přesvědčen že jsem potkal Boha ale Bůh byl kupodivu... více

Monology - Dvacáté osmé zrcadlení

Monology - Dvacáté osmé zrcadlení
Ráno Je mlhavé deštivé ráno. Mokrá lesní cesta nutí chodce k bdělosti a opatrnosti. Na listech stromů se lesknou kapky deště a bělavé skály mezi stromy připomínají nehybné postavy. Je ještě šero a naprosté bezvětří. Svět se náhle zastavil. I myšlenky umlkají a oceán vnitřního ticha se rozlévá po kraji. Najednou nevíš co je vnitřní a co vnější. Bez ohledu na to jestli chceš nebo nechceš s každým krokem vstupuješ do živé Přítomnosti. ( Cestou lesem k... více

Monology - Výstup na horu

Monology - Výstup na horu
Výstup na horský štít bychom neměli chápat jen jako náročný sportovní výkon a už vůbec ne jako zápas člověka s horou kde je vítěz a poražený ale jako velkou příležitost k naší vnitřní očistě jako jedinečnou možnost vejít v kontakt se sebou samým s Přítomným okamžikem se stavem Pravdy. Naše západní civilizace chápe cestu za poznáním jako souboj člověka s Přírodou. Silou se snažíme vyrvat její tajemství a pokud se nám to podaří opíjíme se... více

Monology - Dvacáté sedmé zrcadlení

Monology - Dvacáté sedmé zrcadlení
Pomoc druhým soucit s nimi a lásku k nim jsou věci které se musíme učit i když to jsou atributy naší podstaty ze které se v každém okamžiku rodíme. * Skutečně nezištná pomoc a soucit Bodhičitta nevychází z ega i kdyby bylo sebešlechetnější ale z Ticha. Není to přání pomoci bližnímu ale daleko daleko víc. Je to Pomoc a Soucit samy o sobě. Přišly protože uzrály jejich příčiny. * Myšlenky jsou kameny ze kterých si stavíme zeď mezi námi a... více

Monology - 20. Noční monolog - O Tichu

Monology - 20. Noční monolog - O Tichu
Motto: \"Ticho je to jediné na co se můžeš spolehnout jediné co nikdy nezanikne. Je to jediná věc kterou můžeš nazvat svým bytím.\" Osho Je léto přesně takové jaké má být. Léto plné Slunce koupání a modré oblohy. Léto nádherných svítání ranních mlh a chladivé rosy. Léto plné hřibů třešní a malin. Léto kouzelných večerů a nocí plných hvězd. Je léto další vlna života spěje pomalu ke svému vrcholu. Letní noc vešla otevřeným oknem do mého... více

Stránky